Čáslav – Víte, že Dalimil vůbec nenapsal Dalimilovu kroniku? Nejen o této historické záhadě přednášela členům a příznivcům Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, na půdě Nové scény Dusíkova divadla, profesorka Marie Bláhová.

Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. je česká historička, která se specializuje na středověké dějiny českých zemí a střední Evropy, chronologii a středověkou historiografii a kulturu. Publikovala řadu prací o historiografii a historické kultuře ve středověku, monografii o Staročeské kronice tak řečeného Dalimila, komentované překlady českých kronik či příručku Historické chronologie. Autorsky se podílela na Velkých dějinách zemí koruny české a řadě dalších publikací.

Téma přednášky „Nejstarší česky psaná kronika tak řečeného Dalimila“ nebylo náhodné. Letos totiž slavíme 710 roků od vzniku tohoto stěžejního díla českého písemnictví. Kronika obsahuje celkem 106 kapitol. Začíná stavbu babylónské věže a pokračuje chronologicky řazenými příběhy z historie Čech. Počínaje osídlením našeho území praotcem Čechem, pověstmi o Libuši, o Přemyslu Oráči a o Dívčí válce. Končí v období vlády Jana Lucemburského.

A proč se jmenuje Dalimilova? Autora neznáme, podle svého nejdůležitějšího zdroje byla označována jako Kronika boleslavská. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Podle některých barokních historiků totiž dílo napsal jakýsi boleslavský kanovník Dalimil Meziříčský, který je uveden už v Hájkově kronice. Ačkoliv dnes panují pochybnosti, zdali někdo takový vůbec existoval, zůstalo toto jméno v názvu jako obecně známé a užívané.

V roce 2005 se stal „malý zázrak“. Národní knihovna na aukci v Paříži za 10,4 milionu korun koupila latinsky psaný zlomek Dalimilovy kroniky, o jehož existenci do té doby neměli historici tušení. Tento senzační bohatě ilustrovaný nález skrývá řadu tajemství. Kdo kroniku přeložit do latiny? Komu byla určena? O tom nezbývá než spekulovat. Podle historiků se jedná o objev století vztahující se k české historii. Existuje domněnka, že toto výpravné zadání latinského překladu si mohl objednat král Jan Lucemburský, nebo jeho syn císař Karel IV.

Pro své silně vlastenecké ladění a malebnou češtinu byla kronika předmětem zájmu vždy v dobách národního útisku. Není divu. Přestože některé údaje jsou chybné či zkreslené, jedná se o mimořádné dílo. Plný sál posluchačů o tom přesvědčila profesorka Marie Bláhová!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=w5g9eXkmJJo

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Čáslav – „Tady je to jak při kázání Jana Želivského“, prohlásil s úsměvem a uspokojením starosta Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ Filip Velímský, když uviděl k prasknutí nabitý sál Nové scény čáslavského Dusíkova divadla. Narážel tak na oblíbeného husitského kazatele, který měl při kázání vždy plno. „Nechtěl bych skončit na Staroměstské radnici jako on“, reagoval vtipně přednášející Petr Čornej. Připomínal totiž skutečnost, kdy byl kazatel v roce 1422 zrádně vylákán na Staroměstskou radnici, následně byl zajat a společně s devíti svými přívrženci bez řádného soudu popraven.

Vtipné entrée předznamenalo pohodovou atmosféry přednášky nejznámějšího „žižkologa“ na téma „Otázky a otazníky kolem Jana Žižky“. Pan profesor tak zahájil akci „Rok Jana Žižky z Trocnova“, vyhlášený čáslavskými konšely k 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce. Fenomén Žižka si tak Čáslavští budou připomínat díky akcím, které budou probíhat po celý rok.

Vyhlášení těchto celoročních oslav není rozhodně náhoda. Husitský hejtman se totiž 3. až 7. června 1421 zúčastnil Čáslavského sněmu, který po pětidenním rokování přijal Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon. A aby toho nebylo málo, byla roku 1910 v čáslavském děkanském kostele sv. Petra a Pavla nalezena kalva, tedy horní část lebky, pokládaná za Žižkovu. Dnes je uložena v Žižkově síni na místní radnici. Vojevůdcova socha od sochaře Josefa Václava Myslbeka dominuje místnímu náměstí, jak jinak než náměstí Jana Žižky z Trocnova!

„Otázky a otazníky kolem Jana Žižky“ byly vysloveny a panem profesorem zodpovězeny. Alespoň tedy některé. Na řadu otázek odpovědi neznáme. Na jiné i po tolika letech nalézáme nové odpovědi. Například donedávna se spekulovalo, jestli hejtman bojoval v bitvě u Grunwaldu, uvažovalo se to totiž na základě jednoho pramenu. Dnes máme několik dalších zdrojů, které tuto skutečnost potvrzují. Další dotaz se týkal dcery Kateřiny, která provdaná žila v Čáslavi, alespoň takto se to učívávalo v dějepise na základních školách. Tak tady pan profesor čáslavského patriota z řad posluchačů zklamal. Některé nepřímé indicie se k této hypotéze sice kloní, důkazy však nejsou. Podle Petra Čorneje je to spíše produkt beletrie devatenáctého století. Dokonce ani nevíme, jestli se Žižkova dcera skutečně jmenovala Kateřina.

Přednáška Petra Čorneje byla, tak jako vždy, „výživná“, dlouhý potlesk, diskuse a autogramiáda toho byly důkazem. V Čáslavi přednášel už po jedenácté, vždy před přeplněným sálem. Není proto divu, že byl jmenován čestným členem Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“!

Vladimír Havlíček