Archiv pro rubriku: Akce

5

Magistr David Nykodým přednášel o založení Čáslavi pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „O založení Čáslavi“ byl název přednášky historika Davida Nykodýma pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ a veřejnost na Nové scéně Dusíkova divadla. Není divu, že byl téměř plný sál, vždyť toto téma bylo předmětem diplomové práce magistra Nykodýma na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O překvapení během přednášky nebyla nouze. Tím prvním bylo přivítání přednášejícího hrou na klavír!

Přednáška začala popisem vzniku královského města Čáslav a podmínkami, které jsou pro vznik města určující. Jsou to přírodní podmínky, které jsou rozhodujícím faktorem pro dlouhodobé lidské osídlení. Po popisu osídlení Čáslavska v pravěku následovala problematika přerodu knížecího hradiště v rozvinutý městský organismus. Přednášející využil syntézu historických a archeologických studií. Přednáška tak přinesla ucelený pohled na založení města Čáslav a jeho fungování.

Výše uvedené věty mohou působit dojmem, že přednáška mladého historika byla nezáživná, „sucharská“. Opak je však pravdou. Přednášející popsal skutečnosti, které jsou nepříliš známé, či dokonce neznámé.

Téměř každý ví, že nejstarší čáslavskou sakrální stavbou je kostel sv. Michaela Archanděla, který je dnes, naštěstí znatelnou, součástí kostela sv. Petra a Pavla. Málokdo však ví, že starší kostel sv. Martina stál Na Nepřízni. A ještě starší kostel sv. Panny Marie byl umístěn na Hrádku.

Pro některé posluchače bylo překvapením, že Hrádek, nejstarší místo osídlení, bylo téměř nedobytné, obtékal ho totiž potok. Jak je to možné? Mezi Hrádkem a prostorem nad Hlaváčovými domy, zhruba v místě hráze Podměstského rybníka, byla totiž skalnatá „šíje“. A proto Brslenka Hrádek obtékala. Šíje byla odtěžena a kameny byly použity k vybudování hradeb. Místo, kde začalo odtěžování je dodnes na Hrádku, i po tolika staletích, znatelné. Zajímavé bylo také zjištění, že na osídlení Hrádku nenavazovalo plynule založení města na současném místě. Osídlení na Hrádku totiž minimálně sto let koexistovalo s nově budovaným městem.

Překvapením bylo také zjištění, že pravěké osídlení se netýkalo pouze Hrádku. V době bronzové byly totiž kromě Hrádku osídleny dnešní lokality Na Nepřízni, V Toufárně a pod Valy. V eneolitu byla osídlena dnešní ulice Na Skále. A v neolitu, tedy v době sahající 4500 let před náš letopočet, byla dokonce osídlena lokalita Na Svornosti.

Překvapení a nových informací o Čáslavi bylo mnoho. Celá přednáška bude nahrána na stránky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“. Přednášející téměř zaplnil sál, mnozí se shodli, že to byla nejzajímavější přednáška letošního roku. Nezbývá, než doufat, že to není poslední přednáška rodilého Čáslavana – talentovaného historika Davida Nykodýma!

Vladimír Havlíček

10 40 35 DSCN2184 DSCN2181

5

Profesor Petr Charvát přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o českých pověstech

Čáslav – Staré pověsti české bylo téma přednášky zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ pro členy spolku a veřejnost. Akce s podporou města Čáslav proběhla na Nové scéně Dusíkova divadla. Není divu, že účast byla nadprůměrná, vždyť přednášel emeritní starosta spolku profesor Petr Charvát!

Petr Charvát představil novou knihu nazvanou Staré pověsti české dnes. Popsal v ní nejstarší historii našeho národa optikou moderních vědeckých poznatků. V knize poodhalil historické pozadí vyprávění o nejstarších českých dějinách. Děje českého dávnověku zasadil do širších souvislostí s využitím poznatků archeologie, religionistiky a dalších oborů. S využitím nejstaršího zdroje, tedy kronikáře Kosmy, pátrá po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách. Na čtenáře čeká řada nečekaných překvapení.

Archeolog a historik Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. se narodil 12. ledna 1949 v Praze. Odborně se zabývá archeologií a dějinami Orientu, a také staršími českými dějinami. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor archeologii a klínopis. Poté působil v Archeologickém ústavu ČSAV a v Orientálním ústavu Akademie věd ČR. Studenti a studentky si oblíbili jeho přednášky na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem mnoha odborných publikací a článků, za něž získal řadu významných literárních ocenění. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí.

Oblíbený historik Petr Charvát přednášku neukončil odpověďmi, ale naopak otázkami: „Ke starým pověstem českým se můžeme stále vztahovat a hledat v nich odpověď na zásadní otázky. Kde jsme se tu vzali? Co jsme zač? Jak vypadáme z pohledu historie?“

Vladimír Havlíček

35 29 20 15 10

5 Radek Polách

Radek Polách přednášel o samurajských přilbách pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „Kabuto – pokrývka hlavy nejen japonských samurajů“ se jmenovala přednáška Radka Polácha z Muzea Novojičínska. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslav na Nové scéně Dusíkova divadla. Tématem bylo „kabuto“, tedy druh přilby, která byla důležitou součástí tradiční zbroje japonských samurajů.

Vystoupení Radka Polácha o samurajských přilbách byla poslední přednáška před letními prázdninami „Včely Čáslavské“ pro členy a veřejnost. Přednáška je také doprovodnou akcí k výstavě „Klobouky a jiné pokrývky hlavy“, která je přístupná od 14. června ve Výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova.

Regionální historik, autor a grafik katalogů výstav Radek Polách je kurátorem sbírek Muzea Novojičínska, je také zaměstnancem Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity. Působí jako koordinátor revitalizace Hückelových vil v Novém Jičíně. Věnuje se dějinám a činnosti novojičínské Hückelovy továrny na výrobu klobouků, dnešního Tonaku. Ten byl ve své době největší továrnou ve svém oboru na světě. Je autorem mnoha publikací a odborných příspěvků v oblasti kultury a památkové péče. Kromě cestování se zajímá o historii se specializací na Nový Jičín a jeho kloboučnickou tradici.

Historik Radek Polách je odborníkem nejen na samurajské helmy, ale také výzbroj a výstroj, procestoval Japonsko. A právě proto dostal od starosty „Včely Čáslavské“ Filipa Velímského něco jako „bojový“ úkol. Ve sbírkách čáslavského Městského muzea se totiž nacházejí dva skvostné kousky samurajské zbroje, které získal již zakladatel muzea Josef Kaunický. Přivezl je z Londýna, kam je dopravila loď přímo odněkud z Japonska. A právě rozluštění původu a staří těchto vzácných artefaktů se ujme odborník na slovo vzatý, Radek Polách!

Vladimír Havlíček

2 10 Radek Polách 36 DSCN9145 DSCN9147