Chlum/Čáslavsko – Chcete vidět zbytky prastarého hradu a zachovalé podzemí se studní? Vydejte se do obce Chlum nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

Hrad byl kolébkou rodu Slavatů z Chlumu  a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studeň, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu. Zajímavé je, že je v ní voda zbarvená do červena. Že by ji zbarvil nějaký druh sinice? Podle místních je voda zbarvená až v poslední době a spíše se přiklánějí k názoru, že je zbarvení umělé.

Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.

Vladimír Havlíček

Informační panel, připomínající život a dílo čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa Klimenta Čermáka, byl nainstalován v parku u Podměstského rybníku.

Autory díla jsou čáslavský mozaikář František Tesař a fotograf Miroslav Lepeška. Panel byl umístěn jen pár desítek metrů od jiného panelu, věnovanému čáslavskému rodákovi, spisovateli Rudolfu Těsnohlídkovi, autorovi Lišky Bystroušky.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

A dobrá zpráva na závěr. Čáslavští uvažují, že po revitalizaci parku budou postupně umisťovat další informační panely, na kterých budou představováni významní čáslavští rodáci. Je tak možné, že se park na Valech změní v „park rodáků“.

Vladimír Havlíček

Je možné se projít po břehu moře a pozorovat příbojem omleté skály těsně za hranicí kutnohorského okresu? Že to není možné? Ale je. Jedná se totiž o pozůstatky rovnou dvou moří v lomu v obci Brloh, za kutnohorskou Semtěší, směrem na Přelouč.