Archiv pro rubriku: Historie

26168091_1760147723996765_3866543371381877306_n

Před 75 lety byl popraven František Pavelka, hrdina z operace Percentage

Čáslav/Koudelov – 11. ledna 2018 uplynulo 75 let od popravy Františka Pavelky, prvního československého výsadkáře, vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Pavelkovi po seskoku v Koudelově u Čáslavi pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Také oni byli zatčeni a popraveni. Připomeňme si jejich odvahu a statečnost.

František Pavelka se narodil 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a spojit se s velením odboje. V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal. Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.

Na hrdiny z Koudelova se v minulých desetiletích tak trochu zapomnělo. Je potěšující, že se ale „ledy hnuly“. 11. ledna loňského roku se podařilo uskutečnit v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi zádušní mši za Františka Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova, kterou sloužil P. Mgr. Bohuslav Stařík. Akci inicioval Klub přátel a rodáků města Čáslavi spolu s historikem Vojtěchem Šustkem. Poděkování patří také lidem, kteří ze svých peněz postavili pomníček u Koudelova. A snad se v budoucnu podaří těmto čtyřem hrdinům z operace Percentage udělit čestné občanství Čáslavi. Pro mladou generaci by to bylo připomenutí, že svoboda není zadarmo, že se za ní musí bojovat. Tak, jak to udělali František Pavelka, František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina.

Vladimír Havlíček

2 11 26114289_1760147523996785_141912737975627483_n 26165551_1760147403996797_7710200160753916695_n

2-Talmberk-zdroj www.hrady-zriceniny.cz

Talmberk působí magicky!

Talmberk – Chcete prozkoumat trosky kdysi nádherného gotického hradu a pokochat se krásnou přírodou? Navštivte zříceninu hradu Talmberk na Kutnohorsku!

Dnes již polozřícená válcová věž vypínající se na nevysokém ostrohu nad stejnojmennou vsí, patřící pod obec Samopše, svědčí o někdejším významu a slávě hradu. Hrad Talmberk založil Hroznata z Úžic z moravského rodu Kouniců někdy po roce 1284. Byl totiž purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. dostal území severně od řeky Sázavy, kolem Úžic. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1291, kdy došlo k dělení majetku mezi syny Hroznaty. Hrad se statkem tehdy dostal Arnošt, který ho dostavěl.

Dodnes je patrné, že hradní jádro mělo obdélníkový půdorys. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je spodní část velké válcové věže, ta se roku 1933 částečně zřítila. Zbytek byl rozebrán na dnešní úroveň, aby neohrožoval okolní zástavbu. Dále byl snížen fragment zdi palácové budovy. Dodnes stojí zadní část brány, dochovaly se také části obvodových hradeb. K opevnění hradu patřily také parkány na úbočích ostrohu, dnes využité pro zahrady a také zaniklý rybník. Od roku 1533, kdy byl hrad součástí chlumského panství, je již uváděn jako pustý. Kámen z hradu byl částečně použit jako zdroj stavebního materiálu pro okolní domy, některé vznikly přímo mezi jeho zdmi.

Když se podíváme na staré obrazy hradu Talmberk, vyvolává v nás pohled na dnešní torzo smutek. Ale přesto mají návštěvníci pocit, že působí až magicky. Rozhodně ohromí genius loci, kouzlo místa hlubokého zalesněného údolí Talmberského potoka!

Text: Vladimír Havlíček, foto: autor, www.hrady-zriceniny.cz, www.fotohistorie.cz
 5-Joann Venuto 1820, zdroj hrady-zriceniny.cz 7-1950, zdroj www.fotohistorie.cz 10 DSCN7998 DSCN8014 DSCN8011
5

Dub v Čejkovicích na Čáslavsku vás nabije energií

Věříte, že vás může strom nabít energií? Přesvědčit vás o tom může dub letní v Čejkovicích, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!

A není to žádný drobeček. Překvapí výškou téměř dvacetitří metrů a obvodem kmene, který je bezmála osm metrů. Díky své výjimečnosti patří mezi nejvýznamnější chráněné památné stromy České republiky. A jeho stáří je také úctyhodné, zasazen byl kolem roku 1470. A podle některých odvážnějších odhadů byl zasazen dokonce v roce 1380, tedy dvacet roků po založení obce.

Přestože v Čejkovicích končí silnice, rozhodně se tady nudit nebudete. Kromě dubu vás zaujme dominanta obce, kterou je dřevěná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Postavena byla roku 1898 na protáhlé návsi a kromě zvoničky ji doplňuje kříž s ukřižováním. Další chloubou obce je místní kovárna.

První písemná zmínka o obci je z roku 1360. Patřila k panství Chlum, kterému vládl hrad v sousední stejnojmenné vsi. Původně byla v majetku kláštera sv. Prokopa ze Sázavy. V roce 1463 přešla obec do vlastnictví slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Po třicetileté válce zůstaly Čejkovice spolu s celým krajem zcela vypleněné.

Až si budete chtít odpočinout, přijít na jiné myšlenky, navštivte Čejkovice u Zbýšova. Dub letní z patnáctého století vám rozhodně zvedne náladu!

Vladimír Havlíček

DSCN7636 DSCN7630 15 10