Archiv pro rubriku: Historie

DSCN5148

Vyšla publikace „Jak se žilo v Čáslavi před 100 lety“

Čáslav –  „Jak se žilo v Čáslavi před 100 lety v roce vzniku Československého státu“ je název publikace, kterou vydalo Město Čáslav, odbor školství, kultury a památkové péče Městského úřadu Čáslav.

Ve více než šedesátistránkové publikaci jsou popsány události roku 1918 tak, jak je zaznamenal čáslavský kronikář Emanuel Chramosta. Na každé stránce je minimálně jeden dobový obrázek, zveřejněny jsou také unikátní fotografie z manifestací čáslavských občanů z října 1918. Autentické zápisy a obrazový doprovod dokonale navozuje čáslavskou atmosféru v roce vzniku republiky.

Zdeňka Nezbedová, která publikaci zpracovala, uvádí v předmluvě: „Mohli bychom znovu začít citovat odborné publikace a vytvořit knihu další, podobnou těm, které již v knihovnách najdeme. Mnoho nového bychom ale zřejmě neobjevili. Jak se tedy podívat na tehdejší svět z trochu jiného úhlu?“ A dále vysvětluje: „Čáslav má tu velkou výhodu, že tehdejší kronikář pan Emanuel Chramosta zaznamenal události tohoto roku velmi pečlivě a s mnoha zajímavými detaily. Nahlédněme proto nyní do jeho zápisů, které nás přenesou o sto let zpět. Do zápisů, které v sobě nesou běžný život našich předků, vypovídajících o těžkostech, s nimiž se museli potýkat i obrovské odvaze a odhodlání jim čelit. Odměnou jim byl okamžik, o němž snily již generace před nimi. Vznik samostatného Československého státu, svoboda….“

Brožuru je možné koupit v čáslavském informačním centru za symbolických 22 korun českých. Poděkování za její vznik patří nejen autorce, ale také Pavlu Dočekalovi, Drahomíře Novákové, Janě Vaněčkové, Vojtěchu Nezbedovi a Městskému muzeu a knihovně Čáslav. Čáslavská veřejnost dostala touto publikací ten nejlepší dárek k oslavě výročí vzniku republiky. Je možné, že byl vytvořen precedens a stejným způsobem by mohly vznikat publikace k dalším výročím. A nebo, že by takto byly zpracovány všechny ostatní roky? To už bychom chtěli moc, ale kdo ví….

Přenesme se do října 1918 a nechme mluvit kronikáře Emanuela Chramostu: „Teprve odpoledne došla do Čáslavi telefonická zpráva z Prahy o prohlášení republiky a byly všude vyvěšeny prapory. U Nováků bylo veselo dlouho do noci. Hosté v rozjaření nechali snést bustu císaře Františka Josefa a ji rozbili. Bustu Alžběty zatím nechali, ale k ránu byla i ta rozbita.“ Na dalším místě píše: „Důstojné a sebevědomé chování lidu v prvých chvílích dojemné události budilo radostný pocit. Sňaté orlíčky byly skládány k pomníku Žižkovu, který byl přepásán širokou trikolorou. Všude se jevilo vlastenecké vzrušení a bratrské přátelství.“

Vladimír Havlíček

DSCN5164 DSCN5162 DSCN5161 DSCN5160 DSCN5167 DSCN5168 DSCN5169      DSCN5171

DSCN4936

Vernisáž k výstavě „Bitva u Čáslavi 1618“

Čáslav – Vernisáž výstavy „Bitva u Čáslavi 1618“ se konala 14. května v budově čáslavského muzea. Je to první akce, která odstartovala celoroční oslavy čtyřstého výročí čáslavské bitvy.

Vernisáž zahájil autor výstavy doktor Filip Velímský. Poděkoval dalšímu spoluautorovi, kterým je magistr Aleš Knápek z havlíčkobrodského regionálního muzea. Ten je v odborných kruzích pokládán za nejuznávanějšího odborníka na období třicetileté války. Na přípravě výstavy se dále podílely doktorka Drahomíra Nováková a doktorka Jarmila Valentová.

Výstava vznikla s podporou dobrovolného svazku obcí Mikroregion Čáslavsko, města Čáslavi, Středočeského kraje, obcí Horky a Bratčice, Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., Městského muzea a knihovny Čáslav, Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ a Akademie věd ČR.

První velká bitva třicetileté války se odehrála v těsném sousedství Čáslavi, v prostoru Horek, Potěh a Bratčic. Utkali se zde vojáci stavovské armády s vojáky císařskýmiv několikadenním boji, kdy bylo masivně používáno dělostřelectvo i polní pevnůstky se sítí okopů. Boje těžce postihly i okolní vesnice, které vojáci vypalovali a plenili. Jejich chování, z dnešního pohledu velmi  agresivní, bylo poplatné  své době.

Budeme-li věřit zprávě dobových novin, pak na bojišti zůstalo 1300 císařských a na 500 stavovských vojáků. Ztráty ale pokračovaly i po vlastní bitvě. Ustupující a značně vyčerpaná císařská armáda se stáhla až k Pelhřimovu. V opevněném ležení se mezi vysílenými vojáky rozšířila úplavice, která si vybírala desítky životů denně. Byl to důsledek nedostatku potravin, obutí a ošacení a také špatné hygieny. Oslabenou císařskou armádu napadalo české vojsko, které ji pronásledovalo. Výsledkem byl ústup do Rakous a částečně do Českých Budějovic, které zůstaly v rukou Habsburků.

Povědomí o této bitvě přežívá u místních dodnes. U Bratčic, směrem na Potěhy, stojí kaplička na památku obětem bitvy. V roce 2008 se uskutečnilo na bratčickém hřbitově slavnostní vysvěcení „Pietního parku“ s památníkem na tuto bitvu. Byly zde nainstalovány čtyři dřevěné kříže s nerezovými zvony, na nichž jsou vyryty křížky jako vzpomínka na vyhaslé životy a nápisy připomínající tuto krvavou událost. Na prvním křížku je nápis ,,Válka třicetiletá a hořkost po věky“, na druhém „Zde šly kroky vojáků války třicetileté“, na třetím „Stačí chvilku postát a tiše povzdechnout“ a na posledním je nápis „ Zde šli vojáci, aby přišel mír“.

Vladimír Havlíček

DSCN4961 DSCN4917 DSCN4916 DSCN4915 DSCN4913 DSCN4906 5 7 9 15 DSCN4951      DSCN4936

Pozvánka - gen. Moravec

Bude pokřtěna kniha o čáslavském rodákovi Františku Moravcovi

Čáslav/Přerov – Kniha o čáslavském rodákovi Františku Moravcovi, autorovi plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, bude slavnostně pokřtěna 28. dubna na zámku v Přerově.

Autorem je Jaroslav Skopal, „fanda“ do historie, renesanční člověk a také aktivní činovník Sokola. Kniha bude obsahovat nejen dosud nezveřejněné informace, které autorovi poskytla Moravcova rodina, ale také velké množství fotografií a vzpomínky generálova synovce Václava Moravce mladšího, který žije v Chotusicích u Čáslavi. Role kmotrů se zhostí generálova vnučka Anita Moravec Gard, která žije ve Spojených státech, dále praneteř Marta Šenkapounová z Chotusic u Čáslavi a primátor města Přerova Vladimír Puchalský.

Na křest jsou zváni nejen Čáslaváci a Čáslavačky, ale všichni milovníci historie. A jestli nemáte čas nebo je Přerov příliš vzdálený? Nevadí, my vám přineseme reportáž, čáslavský hrdina, generál Moravec, si to zaslouží!

Vladimír Havlíček

Generál František Moravec na dobovém snímku s kolegy. 1922, park v Plzni, Vlasta a František Moravcovi s dcerou Tatianou F. Moravec s E. Benešem 1936 výlet na Šumavu, zleva František Moravec, Tatiana, medvěd, manžel babiččiny sestry pan Formánek, Hana, Libuše Formánková a její dva synové Pavel a Vilém Generál František Moravec se svými spolupracovníky ve Velké Británii. František Moravec, mjr. Harold Gibson, Alois Čáslavka, Benešův tajemník Prokop Drtina, Edvard Beneš, Sergej Ingr a Jaromír Smutný František Moravec se svými spolupracovníky ve Velké Británii, zleva Václav Sláma, Vladimír Cigna, Josef Bartík, František Moravec a Emil Strankmüller.Generál František Moravec v době před II. světovou válkou.