Archiv autora: Vladimír Havlíček

výlet22

Výlet Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ do Posázaví

Na výlet do kláštera v Sázavě vyrazili členové a příznivci Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Jako bonus se naskytla nabídka kostelnice Hany Senftové k prohlídce nedalekého barokního kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici. Výlet, který spolek organizuje každoročně, využili také zájemci z řad veřejnosti.

Rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera leží v městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. Klášter byl založen roku 1032 z popudu knížete Oldřicha a svatého Prokopa. Prokop se stal prvním opatem. Nejstarší částí jsou základy kostela sv. Kříže a kruhové rotundy se čtyřmi apsidami, které odkryli archeologové v klášterní zahradě. Klášter je střediskem slovanské vzdělanosti. Je to jedno z posledních míst v Čechách, kde se provozovala liturgie ve staroslověnštině. Areál je chráněn jako národní kulturní památka.

Romantické městečko Sázava na rozhraní benešovského a kutnohorského okresu se kromě neuvěřitelné historie a překrásné přírody může pochlubit také rodákem Jiřím Wachsmannem, hercem známým pod pseudonymem Jiří Voskovec. Jeho spolupráce s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem v Osvobozeném divadle je legendární. Dalším rodákem je Otomar Korbelář, herec a režisér. A nesmíme zapomenout na spisovatele Pavla Kohouta, který zde měl chalupu. Sázavy si užívá také populární spisovatel Michal Viewegh.

Vlastivědný výlet si účastníci užili nejen díky skvělé organizaci ze strany starosty spolku Filipa Velímského a jednatelky Drahomíry Novákové, ale především kvůli chuti odnést si kulturní a duchovní zážitek z překrásného Posázaví. Prohlídka kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici s erudovaným výkladem Hany Senftové byl skvělou „třešničkou na dortu“.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=5IPbgLjh_dE

Vladimír Havlíček

10 12 25 DSCN4957 DSCN4989 DSCN4968

5

Doktorka Andrea Jochmanová přednášela o Lole Skrbkové pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „Lola Skrbková – život s divadlem“ byl název přednášky Andrey Jochmanové z Moravského zemského muzea při příležitosti 120. výročí narození čáslavské herečky, režisérky a pedagožky Loly Skrbkové. Akci, která je součástí oslav znovuotevření Dusíkova divadla, zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslav.

Když se řekne Lola Skrbková, kromě znalců teatrologie její jméno nikomu nic neřekne. A přesto ji všichni známe! Doslova nadčasová a nesmrtelná je její role žebračky Maryny v kultovním filmu Kladivo na čarodějnice. Ještě známější je jako profesorka biologie ve veselohře Škola základ života. Tyto malé, ale zapamatovatelné roličky jsou pouze „vrcholkem ledovce“ její celoživotní tvorby. Daleko větší stopu zanechala v divadelnictví, především v divadle Osvobozeném. Mnoho let po válce vyšla najevo její odvaha, kdy za Protektorátu ukrývala spolu s manželem odbojáře, za což jim hrozil trest smrti.

Aloisie Skrbková se narodila 16. února 1902 v Čáslavi jako druhá dcera Aloise Skrbka a Alžběty, rozené Kvačkové. Rohový dům s číslem popisným 204 se nachází proti evangelickému kostelu. Vystudovala obchodní školu a pak nastoupila na Státní konzervatoř v Praze, poté se věnovala hlavně divadelní avantgardě. Začínala jako elévka v Národním divadle. Poté byla členkou Osvobozeného divadla, odkud odešla s E. F. Burianem do divadélka Dada a poté do Moderního studia. Působila v Burianově voicebandu a pomáhala mu založit divadlo D 34, kde působila jako herečka i jako režisérka. Po válce hrála a režírovala ve Zlíně, Ostravě, Benešově a Jihlavě. Učila na Pražské konzervatoři a na brněnské JAMU. Jako herečka často hrála starší ženy psychologicky složitých charakterů. Zemřela 28. září 1978 v Brně ve věku sedmdesáti šesti let.

Divadelní historička a kurátorka Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D. z Moravského zemského muzea se zabývá dějinami českého divadla, otázkami vztahu divadla a folklóru, divadla a genderu, studiem kulturní antropologie a teorie her a herních principů. České divadelní moderně a avantgardě se začala systematicky věnovat již v průběhu studia divadelní vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Působí také jako vědecká pracovnice, pedagožka, redaktorka, editorka, překládá divadelní hry, publikuje. Užívá také variantu jména Andy Jochman.

Přednáška doktorky Jochmanové byla zajímavá, příběh čáslavské rodačky Loly Skrbkové není široké veřejnosti příliš známý. Objevily se návrhy na umístění pamětní desky na jejím rodném domě. Na čáslavském náměstí Jana Žižky z Trocnova byl umístěn panel o životě a díle čáslavské herečky. Jeden ze spokojených posluchačů přednášku okomentoval: „Byla to perfektní přednáška o perfektní herečce!“

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=Y17c3ctHT9s

https://www.youtube.com/watch?v=XKVr7FssPbw

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

8 12 13 20 DSCN4343 28 30 9

10

Doktor Aleš Pospíšil přednášel o chrámu sv. Barbory pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „Péče o Barboru“ s podtitulem „Historie oprav chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře“ byl název přednášky Aleše Pospíšila na Nové scéně Dusíkova divadla. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslav.

Přednáška to byla opravdu „výživná“. Těžko by se totiž našel odborník, který má větší znalosti, než Kutnohořan Aleš Pospíšil z Národního památkového ústavu, pracoviště Kutná Hora. „Svatá Barbora se tyčí nad Kutnou Horou jako diamant!“ Tato slova přednášejícího odkazují na jeho vztah k chrámu, ale hlavně jsou pravdivá! Není náhoda, že tato pětilodní gotická katedrála je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO. A právem je „magnetem“ také pro turisty z celého světa.

Přednášející seznámil posluchače nejen s historií chrámu, ale především s opravami, které proběhly v posledních letech. Nejvíce však zaujaly rozdíly, kterými se liší od ostatních sakrálních staveb srovnatelného významu. Je to především skutečnost, že na rozdíl od ostatních světových katedrál byl kostel postaven za hradbami města. Unikátní je také půdorys a stanová střecha.

PhDr. Aleš Pospíšil vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1993 pracuje v památkové péči, od roku 2002 jako památkář pro město Kutná Hora a bývalý cisterciácký klášter v Sedlci. Badatelsky se věnuje architektuře těchto sídel, studie vzniklé ze stavebně historických průzkumů publikuje v odborném a regionálním tisku.

Doktor Aleš Pospíšil nepřednášel v Čáslavi poprvé a jistě ani naposled. Jeho znalosti, podpořené dokonalým obrazovým materiálem, jsou pro členy „Včely Čáslavské“ a veřejnost zdrojem unikátních informací.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=-EOEeoTZDaU

Vladimír Havlíček

13 14 17