Čáslav – Čáslavskou Madonu představil farář Dmytro Romanovský v předpremiéře filmového dokumentu o tradici mariánské úcty v Čáslavi. Akce proběhla na Nové scéně Dusíkova divadla s podporou města Čáslav a Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“. Není divu, že promítání sledoval plný sál, vždyť město Čáslav je zasvěceno Panně Marii!

„Mariánská úcta v Čáslavi v průběhu staletí, aneb jsou poutní místa opravdu místem zázraků?“ byl přesný název akce, při které byl promítán nový dokument o Panně Marii Čáslavské. „Dokument se snaží zachytit tradici úcty k Panně Marii. V průběhu staletí přicházeli lidé do Čáslavi, aby nacházeli povzbuzení, útěchu a posilu právě v blízkosti matky Ježíšovy. A my, díky tomuto dokumentu, chceme lidem ukázat, že stále existují místa, kde lidé mohou načerpat dobro, a že mezi taková místa patří i Čáslav, konkrétně malá kaple pod vysokou věží,“ prozradil čáslavský duchovní Dmytro Romanovský.

O vzniku filmu vyprávěl při následné besedě jeho autor, kterým je dokumentarista, režisér, filmový tvůrce a fotograf Martin Rýznar. O historickém podílu „Včely Čáslavské“, respektive jejich členů Klimenta Čermáka, Františka Škrdleho a Viléma Václava Kremera, přednášel starosta spolku Filip Velímský. Ten měl také velký podíl na vzniku dokumentu. Procítěnou duchovní poezií zpříjemnila večer herečka, moderátorka a dabérka Kateřina Rýznarová.

„Kdo nenavštívil kapli s Čáslavskou Madonou, jako kdyby v Čáslavi nebyl,“ prohlásil Dmytro Romanovský. A měl pravdu. Panna Marie Čáslavská v děkanském kostele sv. Petra a Pavla dominuje mariánské podvěžní kapli, která je pokládána za nejpůsobivější místo v celém svatostánku. V minulosti byla Čáslav dokonce oblíbeným poutním místem a cílem byla právě její socha, za kterou putovali poutníci z celé země! Na počátku snahy o obnovení této mariánské tradice je vydání poutních obrázků Čáslavské Madony, kterým na závěr besedy páter Romanovský požehnal.

Oltář Panny Marie Čáslavské se nachází v podvěžní kapli a je sestaven ze zbytků starších barokních oltářů, které byly využity po opravě kostela. Na pozadí je dřevěná vyřezávaná stěna, znázorňující draperii a baldachýn nesený anděly. Je postříbřena a modře natřena. Na ní je zavěšen krucifix. Pod ní stojí na mense rokokový rocaillový tabernákl, tedy zdobená skříňka z postříbřeného plechu. Tepaný tabernákl nemá přední stranu a boky, aby vynikla 91 centimetrů vysoká dřevěná polychromovaná socha Bohorodičky.

A jak je to s autorstvím a datací doby vzniku Čáslavské Madony? Autorství je podle jedné verze přisuzováno českému králi a císaři Svaté říše římské Karlu IV. Sochu prý osobně vyřezal a dovezl Čáslavským a před důležitými státnickými rozhodnutími se chodil k Madoně modlit. V tom případě by soška pocházela zhruba z poloviny čtrnáctého století. Podle další hypotézy pochází tento vzácný artefakt z doby husitství a je dokonce spojován s dnes již neexistujícím klášterem, který stál zhruba v místě dnešního evangelického kostela. Tyto hypotézy jsou však nepravděpodobné, podle odborníků pochází Madona s Ježíškem z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Autor je neznámý. Podle Václava Kremera pochází zhruba z roku 1490, z doby faráře Pavla. K poutnickým účelům ji využil v osmnáctém století čáslavský děkan Čermák.

Během svého „života“ Madona mnohokráte měnila svou podobu. Je samozřejmé, že během roku byla mnohokráte převlékána, aby její vzhled odpovídal konkrétním náboženským slavnostem. Během staletí se ale měnily její barvy a dokonce rysy, v souladu s převládajícím dobovým názorem na krásu. Například její plášť býval zlatý, dnes je modrý. Při poslední údržbě byla nově nabarvena a dokonce zbavena červotoče.

Poděkování za natočení dokumentu o Panně Marii Čáslavské patří nejen čáslavskému faráři, ale všem, kteří se na tvorbě díla podíleli. Podle Dmytra Romanovského Čáslavská Madona v minulých staletích spojovala lidi. V dnešní rozdělené společnosti a ve světě, který se snaží ovládnout síly zla, to bude mít těžké. Ona to ale zvládne. My to zvládneme! A dobrá zpráva na závěr. Film o čáslavské Matce Boží odvysílá příští rok televize Noe.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=eRWFZ6vlcV0

Vladimír Havlíček

Čáslav – „O založení Čáslavi“ byl název přednášky historika Davida Nykodýma pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ a veřejnost na Nové scéně Dusíkova divadla. Není divu, že byl téměř plný sál, vždyť toto téma bylo předmětem diplomové práce magistra Nykodýma na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O překvapení během přednášky nebyla nouze. Tím prvním bylo přivítání přednášejícího hrou na klavír!

Přednáška začala popisem vzniku královského města Čáslav a podmínkami, které jsou pro vznik města určující. Jsou to přírodní podmínky, které jsou rozhodujícím faktorem pro dlouhodobé lidské osídlení. Po popisu osídlení Čáslavska v pravěku následovala problematika přerodu knížecího hradiště v rozvinutý městský organismus. Přednášející využil syntézu historických a archeologických studií. Přednáška tak přinesla ucelený pohled na založení města Čáslav a jeho fungování.

Výše uvedené věty mohou působit dojmem, že přednáška mladého historika byla nezáživná, „sucharská“. Opak je však pravdou. Přednášející popsal skutečnosti, které jsou nepříliš známé, či dokonce neznámé.

Téměř každý ví, že nejstarší čáslavskou sakrální stavbou je kostel sv. Michaela Archanděla, který je dnes, naštěstí znatelnou, součástí kostela sv. Petra a Pavla. Málokdo však ví, že starší kostel sv. Martina stál Na Nepřízni. A ještě starší kostel sv. Panny Marie byl umístěn na Hrádku.

Pro některé posluchače bylo překvapením, že Hrádek, nejstarší místo osídlení, bylo téměř nedobytné, obtékal ho totiž potok. Jak je to možné? Mezi Hrádkem a prostorem nad Hlaváčovými domy, zhruba v místě hráze Podměstského rybníka, byla totiž skalnatá „šíje“. A proto Brslenka Hrádek obtékala. Šíje byla odtěžena a kameny byly použity k vybudování hradeb. Místo, kde začalo odtěžování je dodnes na Hrádku, i po tolika staletích, znatelné. Zajímavé bylo také zjištění, že na osídlení Hrádku nenavazovalo plynule založení města na současném místě. Osídlení na Hrádku totiž minimálně sto let koexistovalo s nově budovaným městem.

Překvapením bylo také zjištění, že pravěké osídlení se netýkalo pouze Hrádku. V době bronzové byly totiž kromě Hrádku osídleny dnešní lokality Na Nepřízni, V Toufárně a pod Valy. V eneolitu byla osídlena dnešní ulice Na Skále. A v neolitu, tedy v době sahající 4500 let před náš letopočet, byla dokonce osídlena lokalita Na Svornosti.

Překvapení a nových informací o Čáslavi bylo mnoho. Celá přednáška bude nahrána na stránky Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“. Přednášející téměř zaplnil sál, mnozí se shodli, že to byla nejzajímavější přednáška letošního roku. Nezbývá, než doufat, že to není poslední přednáška rodilého Čáslavana – talentovaného historika Davida Nykodýma!

Vladimír Havlíček

Čáslav – Staré pověsti české bylo téma přednášky zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ pro členy spolku a veřejnost. Akce s podporou města Čáslav proběhla na Nové scéně Dusíkova divadla. Není divu, že účast byla nadprůměrná, vždyť přednášel emeritní starosta spolku profesor Petr Charvát!

Petr Charvát představil novou knihu nazvanou Staré pověsti české dnes. Popsal v ní nejstarší historii našeho národa optikou moderních vědeckých poznatků. V knize poodhalil historické pozadí vyprávění o nejstarších českých dějinách. Děje českého dávnověku zasadil do širších souvislostí s využitím poznatků archeologie, religionistiky a dalších oborů. S využitím nejstaršího zdroje, tedy kronikáře Kosmy, pátrá po Krokovi, Libuši, Přemyslovi a dalších legendárních postavách. Na čtenáře čeká řada nečekaných překvapení.

Archeolog a historik Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. se narodil 12. ledna 1949 v Praze. Odborně se zabývá archeologií a dějinami Orientu, a také staršími českými dějinami. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor archeologii a klínopis. Poté působil v Archeologickém ústavu ČSAV a v Orientálním ústavu Akademie věd ČR. Studenti a studentky si oblíbili jeho přednášky na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem mnoha odborných publikací a článků, za něž získal řadu významných literárních ocenění. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí.

Oblíbený historik Petr Charvát přednášku neukončil odpověďmi, ale naopak otázkami: „Ke starým pověstem českým se můžeme stále vztahovat a hledat v nich odpověď na zásadní otázky. Kde jsme se tu vzali? Co jsme zač? Jak vypadáme z pohledu historie?“

Vladimír Havlíček