Archiv autora: Vladimír Havlíček

1

PhDr. Pavel Douša, Ph.D. přednášel o muzejnictví pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav – „Muzea v 21. století“ byl název přednášky historika, muzejníka a pedagoga Pavla Douši pro Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ na Nové scéně Dusíkova divadla. Kromě členů spolku se přednášky zúčastnili posluchači z řad veřejnosti.

Posluchači se dozvěděli, jaké zajímavé expozice na svých cestách viděl a do jaké míry se jimi inspiruje při tvorbě nových expozic. PhDr. Pavel Douša, Ph.D. je totiž ředitelem pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině. Je zároveň i náměstkem generálního ředitele pro muzeologii, a právě proto si vybral jako téma přednášky „Muzea v 21. století“. Pavel Douša je absolventem Filozoficko – přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. V dalším studiu se specializoval na české a československé dějiny. Je členem Muzeologické komise Asociace muzeí a galerií ČR a Komise pro muzejní pedagogiku.

Doktor Douša seznámil posluchače s historií, současností a především budoucností českého i světového muzejnictví. Mohlo by se zdát, že muzejnictví je nezáživné. Prezentace světových a českých muzeí, některá navštívil přednášející osobně, však svědčí o opaku. Dlouhý potlesk a ještě delší diskuse, která trvala téměř stejně dlouho jako vlastní přednáška, svědčili o úspěchu přednášky. A dobrá zpráva na závěr? Pavel Douša pozval členy spolku a veřejnost na návštěvu Národního zemědělského muzea na Kačině!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=T1SvxeyZfB4

Text a foto Vladimír Havlíček

12 10 15 DSCN4132 DSCN4141 DSCN4145 DSCN4152

5

Sbor Caritas zazpíval v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách pro „Včelu Čáslavskou“

Lochy/Čáslav – Pěvecký sbor Caritas kutnohorské Základní umělecké školy zahrál a zazpíval na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi. Přítomné přivítal starosta spolku Filip Velímský. Sváteční slovo před tradičním adventním koncertem pronesl Michal Šramko z kutnohorského arciděkanství Řimskokatolické farnosti.

Duchovní Michal Šramko mj. připomněl: „Advent je dobou očekávání. Doba, kdy se připravujeme na změnu. A tou změnou má být také naše smýšlení a naše konání. Zrození Spasitele nám přineslo naději na změnu našich srdcí. Protože láska spojuje. A co jiného to je, když se do chudoby našich srdcí narodí nová naděje. Advent má své zvláštní a nezaměnitelné poselství. Probouzí v nás nastoupit nový vztah k Bohu a také hlavně k bližnímu.“ Po svátečním slovu zazněla komorní hudba sboru Caritas s klavírním doprovodem Michala Hanuše, pod taktovkou Jana Drahoty.

Poděkování patří nejen sbor Caritas, ale také Římskokatolické farnosti v Kutné Hoře, která každoročně umožňuje zapůjčením kostelíku zdárný průběh koncertu. Na oplátku je kostelík sv. Bonifáce z drobných darů návštěvníků koncertu opravován. Dárci tak v minulých letech přispěli například na opravu střechy a stropu, který hrozil spadnutím. Také výtěžek z letošního koncertu bude věnován na jeho opravu.

Adventní podvečer zakončil magistr Michal Šramko dojemnou příhodou. Při rorátní mši jsou zpívány roráty, tedy prastaré adventní zpěvy v předvánočním období. Mezi liturgickými rorátními zpěvy probíhá debata. Přítomné děti odpovídaly na otázku, jaký mají doma poklad. „Mám doma diamant, to je můj poklad,“ odpovědělo první dítě. „Já mám doma počítač,“ odpovědělo další. Odpovědi pokračovaly v podobném stylu. Až poslední nenápadný malý chlapec odpověděl: „Já mám doma největší poklad – rodiče!“ K tomu není co dodat, hezké Vánoce přeje „Včela Čáslavská“!

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=BjhAMgCGYl0

https://www.youtube.com/watch?v=lsaMLPnMP-s

Vladimír Havlíček

25 7 20 10 Duchovní Michal Šramko 15 starosta spolku Filip Velímský 45 40 30

20 Dmytro a Filip Velímský

Starosta „Včely Čáslavské“ Filip Velímský spolupracoval na dokumentu o Čáslavské Madoně

Čáslav – Čáslavskou Madonu představil farář Dmytro Romanovský v předpremiéře filmového dokumentu o tradici mariánské úcty v Čáslavi. Akce proběhla na Nové scéně Dusíkova divadla s podporou města Čáslav a Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“. Není divu, že promítání sledoval plný sál, vždyť město Čáslav je zasvěceno Panně Marii!

„Mariánská úcta v Čáslavi v průběhu staletí, aneb jsou poutní místa opravdu místem zázraků?“ byl přesný název akce, při které byl promítán nový dokument o Panně Marii Čáslavské. „Dokument se snaží zachytit tradici úcty k Panně Marii. V průběhu staletí přicházeli lidé do Čáslavi, aby nacházeli povzbuzení, útěchu a posilu právě v blízkosti matky Ježíšovy. A my, díky tomuto dokumentu, chceme lidem ukázat, že stále existují místa, kde lidé mohou načerpat dobro, a že mezi taková místa patří i Čáslav, konkrétně malá kaple pod vysokou věží,“ prozradil čáslavský duchovní Dmytro Romanovský.

O vzniku filmu vyprávěl při následné besedě jeho autor, kterým je dokumentarista, režisér, filmový tvůrce a fotograf Martin Rýznar. O historickém podílu „Včely Čáslavské“, respektive jejich členů Klimenta Čermáka, Františka Škrdleho a Viléma Václava Kremera, přednášel starosta spolku Filip Velímský. Ten měl také velký podíl na vzniku dokumentu. Procítěnou duchovní poezií zpříjemnila večer herečka, moderátorka a dabérka Kateřina Rýznarová.

„Kdo nenavštívil kapli s Čáslavskou Madonou, jako kdyby v Čáslavi nebyl,“ prohlásil Dmytro Romanovský. A měl pravdu. Panna Marie Čáslavská v děkanském kostele sv. Petra a Pavla dominuje mariánské podvěžní kapli, která je pokládána za nejpůsobivější místo v celém svatostánku. V minulosti byla Čáslav dokonce oblíbeným poutním místem a cílem byla právě její socha, za kterou putovali poutníci z celé země! Na počátku snahy o obnovení této mariánské tradice je vydání poutních obrázků Čáslavské Madony, kterým na závěr besedy páter Romanovský požehnal.

Oltář Panny Marie Čáslavské se nachází v podvěžní kapli a je sestaven ze zbytků starších barokních oltářů, které byly využity po opravě kostela. Na pozadí je dřevěná vyřezávaná stěna, znázorňující draperii a baldachýn nesený anděly. Je postříbřena a modře natřena. Na ní je zavěšen krucifix. Pod ní stojí na mense rokokový rocaillový tabernákl, tedy zdobená skříňka z postříbřeného plechu. Tepaný tabernákl nemá přední stranu a boky, aby vynikla 91 centimetrů vysoká dřevěná polychromovaná socha Bohorodičky.

A jak je to s autorstvím a datací doby vzniku Čáslavské Madony? Autorství je podle jedné verze přisuzováno českému králi a císaři Svaté říše římské Karlu IV. Sochu prý osobně vyřezal a dovezl Čáslavským a před důležitými státnickými rozhodnutími se chodil k Madoně modlit. V tom případě by soška pocházela zhruba z poloviny čtrnáctého století. Podle další hypotézy pochází tento vzácný artefakt z doby husitství a je dokonce spojován s dnes již neexistujícím klášterem, který stál zhruba v místě dnešního evangelického kostela. Tyto hypotézy jsou však nepravděpodobné, podle odborníků pochází Madona s Ježíškem z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Autor je neznámý. Podle Václava Kremera pochází zhruba z roku 1490, z doby faráře Pavla. K poutnickým účelům ji využil v osmnáctém století čáslavský děkan Čermák.

Během svého „života“ Madona mnohokráte měnila svou podobu. Je samozřejmé, že během roku byla mnohokráte převlékána, aby její vzhled odpovídal konkrétním náboženským slavnostem. Během staletí se ale měnily její barvy a dokonce rysy, v souladu s převládajícím dobovým názorem na krásu. Například její plášť býval zlatý, dnes je modrý. Při poslední údržbě byla nově nabarvena a dokonce zbavena červotoče.

Poděkování za natočení dokumentu o Panně Marii Čáslavské patří nejen čáslavskému faráři, ale všem, kteří se na tvorbě díla podíleli. Podle Dmytra Romanovského Čáslavská Madona v minulých staletích spojovala lidi. V dnešní rozdělené společnosti a ve světě, který se snaží ovládnout síly zla, to bude mít těžké. Ona to ale zvládne. My to zvládneme! A dobrá zpráva na závěr. Film o čáslavské Matce Boží odvysílá příští rok televize Noe.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=eRWFZ6vlcV0

Vladimír Havlíček

63 5 Dmytro Romanovský 10 Kateřina Rýznarová 15 Martin Rýznar 33 30