Archiv autora: Vladimír Havlíček

Zuzana Chalupová přednášela o Marii Kučerové Herbstové pro „Včelu Čáslavskou“

Čáslav/Kutná Hora – „Kutnohorská skladatelka Marie Kučerová Herbstová – zakladatelka dětské opery“ byl název přednášky Zuzany Chalupové na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“. Posluchače čekalo obrovské překvapení, akce se totiž zúčastnil syn skladatelky Bohuslav Kučera a přivezl plakáty, notové materiály a fotografie. Na závěr odpověděl na řadu otázek, které zazněly ve veřejném prostoru poprvé.

Marie Kučerová Herbstová se narodila 20. února 1896 Karlu a Františce Herbstovým v Kutné Hoře. Na pražské konzervatoři vystudovala klavír, dirigování a skladbu. Obdivovala dílo spisovatele Jana Karafiáta, podle kterého vytvořila klavírní skladby Broučci a Broučínkovy melodie. Na ty pak navázala operou Broučci. Právě přes Broučky je spojená s Čáslaví, Jan Karafiát je totiž napsal při svém čáslavském pobytu. Následovala další díla Když hračky oživnou, dětská opera Malý genius, dětské zpěvohry Uličník Peříčko, Zajíček Mucánek a Tři tovaryši. Poslední, ale už nerealizovanou dětskou operou byla Dlouhá noc. Další oblastí, ve které se mohl realizovat její hudební i pedagogický talent, byla výchova a vzdělávání mladých hudebníků. Zemřela 8. června roku 1962.

Magistra Zuzana Chalupová se přednášky o dnes už zapomenuté skladatelce zhostila s obrovským entuziasmem. „Podkladů a materiálů o této kutnohorské osobnosti není mnoho, o životě skladatelky existují pouze útržkovité informace. O to cennější pro mne bylo setkání s jejím synem, panem Bohuslavem Kučerou. Rozhovor s ním se stal základním zdrojem pro mou práci,“ prohlásila Zuzana Chalupová. A nebyla to práce ledasjaká, ale přímo diplomová! Vedoucí práce byla Petra Bělohlávková, která se také zúčastnila přednášky a na závěr s potěšením konstatovala, že ji těší pokračování výzkumu tohoto tématu.

Rozsáhlá a svým charakterem ojedinělá tvorba profesorky Marie Kučerové Herbstové patří do zlatého fondu české hudební kultury. Byla osobností, která se výrazně zapsala do kulturní historie nejen svého rodného města, ale i v měřítku mnohem širším. Diplomová práce a následné přednášky Zuzany Chalupové jsou mimořádné. Vrací tuto osobnost zpět do veřejného prostoru a to v celé šíři jejího uměleckého a pedagogického odkazu. Však také skladatelčin syn Bohuslav Kučera po skončení přednášky prohlásil: „Děkuji vám, paní Chalupová, za veškerou práci o mé mamince. Děkuji vám nejen jako syn, ale rozsah práce mohu ocenit také jako filmař a fotograf!“

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=HCbwBt7Y1wY

https://www.youtube.com/watch?v=eQQZ6PP7pEg

https://www.youtube.com/watch?v=3GaeRSWC37E

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

Boj o srdce Evropy se jmenovala konference pořádaná „Včelou Čáslavskou“

Čáslav – „Boj o srdce Evropy – České země a zpravodajské služby“ byl název mezinárodní odborné konference, která se konala 5. října na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akce byla zahájena vzpomínkovým aktem k 85. výročí podpisu Mnichovské dohody v kolumbáriu čáslavského hřbitova, kde jsou uloženy ostatky brigádního generála Františka Moravce.

Hlavním organizátorem konference a vydavatelem sborníku z této akce je Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Vojenským zpravodajstvím ČR, Dusíkovým divadlem Čáslav, s.r.o., Městským muzeem a knihovnou Čáslav a spolkem Třiatřicet, z.s., za podpory Středočeského kraje a města Čáslav. Konference se konala pod záštitou ředitele Vojenského zpravodajství České republiky Jana Berouna, hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové a senátora za obvod Kutná Hora Bohuslava Procházky. S odbornými příspěvky vystoupilo osmnáct přednášejících z Česka i zahraničí.

Generál Moravec, Čáslav a Vojenské zpravodajství jsou stále propojeny. Význam informací, jejich vyhodnocení a schopnost na ně reagovat je zásadním předpokladem hájení samostatnosti a svobody v každé době, shodli se starosta „Včely Čáslavské“ Filip Velímský a ředitel Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun.

Filip Velímský na závěr celodenní konference poděkoval: „Všem partnerům i účastníkům patří náš dík za výrazný podíl na zdárném průběhu celého dnešního programu. Této spolupráce si jako spolek nesmírně vážíme a děkujeme bez rozdílu všem za všechny formy projevené podpory a pomoci!“

Video: https://www.youtube.com/watch?v=3nJg79VJjQY

Text, foto a video Vladimír Havlíček

PhDr. Pavel Novák přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o Hospodářském družstvu skladištním

„Hospodářské družstvo skladištní v Čáslavi“ byl název přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

Starosta spolku Filip Velímský přivítal odborníka na zemědělskou tématiku opravdu „kovaného“. Dlouholetého vědeckovýzkumného pracovníka pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině PhDr. Pavla Nováka, CSc.

Není divu, že Čáslavští se mohli pyšnit nejstarším hospodářským družstvem v Čechách. Čáslavsko totiž bylo centrem zemědělské výroby od pravěku, kdy se zde usadili první zemědělci, přes středověk, až po současnost. Bonita černozemě například u Koudelova je známá i mimo region.

Zájem posluchačů a posluchaček vzbudila publikace z roku 1947 „60 let ve službách zemědělství“ s podtitulem „Jubileum Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Čáslavi, prvního v Čechách“.

Agrární historie byla v českých zemích ovlivněna kolektivizací v padesátých letech minulého století. Byly přetrhány, většinou nenávratně, vazby selských rodů k půdě. Byl to také konec fungování Hospodářského družstva skladištního v Čáslavi. To vše si připomněli posluchači přednášky doktora Pavla Nováka z Národního zemědělského muzea na Kačině.

Vladimír Havlíček