„Hospodářské družstvo skladištní v Čáslavi“ byl název přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

Starosta spolku Filip Velímský přivítal odborníka na zemědělskou tématiku opravdu „kovaného“. Dlouholetého vědeckovýzkumného pracovníka pobočky Národního zemědělského muzea na Kačině PhDr. Pavla Nováka, CSc.

Není divu, že Čáslavští se mohli pyšnit nejstarším hospodářským družstvem v Čechách. Čáslavsko totiž bylo centrem zemědělské výroby od pravěku, kdy se zde usadili první zemědělci, přes středověk, až po současnost. Bonita černozemě například u Koudelova je známá i mimo region.

Zájem posluchačů a posluchaček vzbudila publikace z roku 1947 „60 let ve službách zemědělství“ s podtitulem „Jubileum Hospodářského družstva skladištního a výrobního v Čáslavi, prvního v Čechách“.

Agrární historie byla v českých zemích ovlivněna kolektivizací v padesátých letech minulého století. Byly přetrhány, většinou nenávratně, vazby selských rodů k půdě. Byl to také konec fungování Hospodářského družstva skladištního v Čáslavi. To vše si připomněli posluchači přednášky doktora Pavla Nováka z Národního zemědělského muzea na Kačině.

Vladimír Havlíček

Čáslav/Sázava – Na výlet do kláštera v Sázavě vyrazili členové a příznivci Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Cestou si ještě stačili prohlédnout kostel v Úžicích a „vyškrábat“ se na zříceninu hradu Talmberk. V sázavském klášteře čekalo na „historii chtivé“ poutníky obrovské překvapení!

První zastávkou byl filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie v Úžicích. Kostelík byl postaven v románském slohu už ve dvanáctém století, ale z původní stavby se dochovala jen severní stěna lodi a věž. Ostatní zdivo lodi je raně gotické, presbytář byl přistavěn až v století patnáctém a raně barokní sakristie až ve století sedmnáctém. Na jižní stěně kostela jsou umístěny sluneční hodiny. Úžický kostel určitě stojí za zastavení.

Další zastávkou byl nedaleký hrádek Talmberk. Dnes již polozřícená válcová věž, kdysi nádherného gotického hradu, se vypíná se na ostrohu nad stejnojmennou vsí, patřící pod obec Samopše. Svědčí o někdejším významu a slávě hradu. Hrad založil Hroznata z Úžic z moravského rodu Kouniců někdy po roce 1284. Byl totiž purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. dostal území severně od řeky Sázavy, kolem Úžic. První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1291, kdy došlo k dělení majetku mezi syny Hroznaty. Hrad se statkem tehdy dostal Arnošt, který ho dostavěl.

Výlet završila návštěva rozsáhlého areálu bývalého benediktinského kláštera v Sázavě nad stejnojmennou řekou. Klášter byl založen roku 1032 z popudu knížete Oldřicha a svatého Prokopa. Ten se stal prvním opatem. Nejstarší částí jsou základy kostela sv. Kříže a kruhové rotundy se čtyřmi apsidami, které okryli archeologové v klášterní zahradě. Klášter byl střediskem slovanské vzdělanosti. Je to jedno z posledních míst v Čechách, kde se provozovala liturgie ve staroslověnštině.

A právě v sázavském klášteře čekalo výletníky obrovské překvapení. A tím byla prohlídka právě začínajících archeologických výkopů nad jeskyní sv. Prokopa. Tato lokalita je pro veřejnost uzavřena, archeologický průzkum je totiž na samém počátku a bude trvat roky. Zatím je odkrývána novodobá vrstva, kde byly objeveny mimo jiné lidské kosti. Ve starších vrstvách jsou očekávány cenné artefakty. A jaký prostor se objeví po odkopání všech vrstev? Bude to snad sakrální stavba? Nikdo neví, očekávání jsou veliká. Patří poděkování místní kastelánce, že umožnila čáslavským návštěvníkům, aby byli u začátku archeologického výzkumu s tak obrovským očekáváním!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=WybPmLhuce4

Vladimír Havlíček