Čáslav – „Tady je to jak při kázání Jana Želivského“, prohlásil s úsměvem a uspokojením starosta Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ Filip Velímský, když uviděl k prasknutí nabitý sál Nové scény čáslavského Dusíkova divadla. Narážel tak na oblíbeného husitského kazatele, který měl při kázání vždy plno. „Nechtěl bych skončit na Staroměstské radnici jako on“, reagoval vtipně přednášející Petr Čornej. Připomínal totiž skutečnost, kdy byl kazatel v roce 1422 zrádně vylákán na Staroměstskou radnici, následně byl zajat a společně s devíti svými přívrženci bez řádného soudu popraven.

Vtipné entrée předznamenalo pohodovou atmosféry přednášky nejznámějšího „žižkologa“ na téma „Otázky a otazníky kolem Jana Žižky“. Pan profesor tak zahájil akci „Rok Jana Žižky z Trocnova“, vyhlášený čáslavskými konšely k 600. výročí úmrtí husitského vojevůdce. Fenomén Žižka si tak Čáslavští budou připomínat díky akcím, které budou probíhat po celý rok.

Vyhlášení těchto celoročních oslav není rozhodně náhoda. Husitský hejtman se totiž 3. až 7. června 1421 zúčastnil Čáslavského sněmu, který po pětidenním rokování přijal Čtyři artikuly pražské jako zemský zákon. A aby toho nebylo málo, byla roku 1910 v čáslavském děkanském kostele sv. Petra a Pavla nalezena kalva, tedy horní část lebky, pokládaná za Žižkovu. Dnes je uložena v Žižkově síni na místní radnici. Vojevůdcova socha od sochaře Josefa Václava Myslbeka dominuje místnímu náměstí, jak jinak než náměstí Jana Žižky z Trocnova!

„Otázky a otazníky kolem Jana Žižky“ byly vysloveny a panem profesorem zodpovězeny. Alespoň tedy některé. Na řadu otázek odpovědi neznáme. Na jiné i po tolika letech nalézáme nové odpovědi. Například donedávna se spekulovalo, jestli hejtman bojoval v bitvě u Grunwaldu, uvažovalo se to totiž na základě jednoho pramenu. Dnes máme několik dalších zdrojů, které tuto skutečnost potvrzují. Další dotaz se týkal dcery Kateřiny, která provdaná žila v Čáslavi, alespoň takto se to učívávalo v dějepise na základních školách. Tak tady pan profesor čáslavského patriota z řad posluchačů zklamal. Některé nepřímé indicie se k této hypotéze sice kloní, důkazy však nejsou. Podle Petra Čorneje je to spíše produkt beletrie devatenáctého století. Dokonce ani nevíme, jestli se Žižkova dcera skutečně jmenovala Kateřina.

Přednáška Petra Čorneje byla, tak jako vždy, „výživná“, dlouhý potlesk, diskuse a autogramiáda toho byly důkazem. V Čáslavi přednášel už po jedenácté, vždy před přeplněným sálem. Není proto divu, že byl jmenován čestným členem Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“!

Vladimír Havlíček

Je možné, že na Čáslavsku stojí vedle sebe tři tajemné hrádky opředené záhadami, o kterých nevíme, kdy a proč vznikly a kdo je založil? Je tomu tak. Najdete je mezi obcemi Třebonín a Lomec. O tom, co o nich víme či spíš nevíme, seznámil posluchače archeolog Filip Laval při přednášce zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

Podle Mgr. Filipa Lavala, Ph.D., z oddělení archeologie Národního památkového ústavu, se jedná o unikátní záležitost a to nejen na území středních Čech. Výjimečné nejsou ani tolik jednotlivé hrádky samy o sobě, ale skutečnost, že se nacházejí bezprostředně vedle sebe. Dalšími záhadami jsou jejich datace, důvod a účel vzniku a také kdo inicioval jejich stavbu.

Všechny tři středověké fortifikace se nacházejí jihozápadně od Čáslavi. Dvě z nich lze identifikovat jako nedokončené středověké hrady. Třetí se jeví jako příklad opevnění sídla nižší šlechty. Fortifikace jsou situované v krátkých rozestupech nad okrajem údolí nad levým břehem Medenického potoka mezi obcemi Třebonín a Lomec.

Při archeologickém výzkumu v osmdesátých letech minulého století v této lokalitě získala PhDr. Jarmila Valentová nevelký soubor střepů. Nejstarší střípky dokazují osídlení již v raném středověku. Druhou složkou jsou střepy, které můžeme rámcově datovat do druhé poloviny 13. až 14. století. Tyto se datují k době vzniku fortifikace. Nejmladší jsou glazované střepy raně novověkých nádob.

Archeologové tyto tři hrádky, hrady, tvrziště či hradiště nazývají fortifikace římská I., II. a III. Mimo oblast archeologie jsou však užívány jiné názvy, jejich názvosloví však není jednotné. Tvrziště Lomec (název na mapě) se nachází na prvním skalním ostrohu pod Lomcem, asi 500 metrů od středu obce, víceméně nad ústím Lomeckého potůčku do Medenického potoka. Je nazývané také tvrziště Na Zelenici. Terénní zbytky hrádku (název na mapě) se rozkládají na dalším ostrohu, asi 700 metrů východně od první lokality. Další používaný název je Třebonínský hrádek. Slovanské hradiště (název na mapě) se nachází po dalších asi 350 metrech a je nejblíže obci Třebonín, asi 450 metrů. Jedná se o výšinné opevněné sídliště nazývané Hrádek u Třebonína. Toto hradiště je dáváno do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století, sem je datován i kostelík sv. Matouše v Třeboníně.

Pro nezasvěceného turistu jsou tyto nečekané soustavy příkopů a valů v lese mezi Třebonínem a Lomcem téměř zjevením. A není divu. Jejich funkce je záhadou i pro odborníky. Existuje celá řada hypotéz a je také možné, že každý objekt sloužil či měl sloužit jinému účelu. Různá doba vzniku by to potvrzovala. Jedná se snad o tzv. refugia, tj. útočištné hradiště pro případy nouze obyvatelstva, kam by se místní obyvatelé ukryli například při průtahu vojsk? Jedna z dalších hypotéz říká, že vznik souvisí s těžbou kovů. Jako přijatelná a logická se jeví hypotéza, že se jedná o dokončená či nedokončená sídla venkovské šlechty. Kdo ví…..?

Přestože tyto tři hradiště na Čáslavsku jsou archeologickou a historickou raritou, nejsou dodnes důkladně prozkoumány. Podle archeologa Mgr. Filipa Velímského, Ph.D by mnohé napověděl výzkum místního potoka. Je možné, že v sedimentech by se mohly najít cenné nálezy. Každopádně tajemné „třebonínsko-lomecké“ hrady stojí za návštěvu a jistě není náhoda, že citliví lidé v této lokalitě cítí silnou pozitivní energii!

Text a foto Vladimír Havlíček