Archiv autora: Vladimír Havlíček

5

Kapela Rolnička zahrála pro „Včelu Čáslavskou“ v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách

Vánoční kapela Rolnička zahrála a zazpívala na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi. Sváteční slovo před tradičním adventním koncertem pronesl starosta spolku Filip Velímský.

Poděkování patří nejen členům a členkám kapely Rolnička, ale také městu Čáslav a Římskokatolické farnosti v Kutné Hoře, která každoročně umožňuje zapůjčením kostelíku zdárný průběh koncertu. Na oplátku je kostelík sv. Bonifáce z drobných darů návštěvníků koncertu opravován. Také výtěžek z letošního koncertu bude věnován na jeho opravu.

Nejen členové spolku, ale také posluchači z řad veřejnosti si užili v komorním prostředí kostelíku nejen hudební, ale také duchovní prožitek, umocněný hudbou kapely Rolnička.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=vxNnkaOoiSE

https://www.youtube.com/watch?v=No6kVPwFrR0&t=5s

https://www.youtube.com/watch?v=banwEBSmhF8

https://www.youtube.com/watch?v=Bfnaptzntr0

Vladimír Havlíček

4 11 20 25 DSCN9229 DSCN9230 10

5

Doktorka Drahomíra Nováková přednášela pro „Včelu Čáslavskou“ o čáslavském muzeu

„Městské muzeum v Čáslavi včera, dnes a zítra“ bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Ta se konala 15. října na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si doslova užili povídání Drahomíry Novákové z místního muzea.

Městské muzeum v Čáslavi patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách. Sídlí v  novorenesanční budově postavené přímo pro muzejní účely v roce 1884. Budovu projektoval inženýr František Tetřev a nákladem 23 000 zlatých postavil stavitel František Skřivánek. Stavbu financovala ze svého fondu Záložna čáslavská. Veřejnosti byla zpřístupněna 22. listopadu 1885.

Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, která nese symbol české státnosti – zlacenou kopii Svatováclavské koruny, byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického, mecenáše muzea, jenž daroval městu roku 1881 rozsáhlou sbírku přírodnin. Další částí byly sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem „Včela Čáslavská“, jejímž dlouhodobým předsedou byl muzejník, archeolog, učitel, národopisec a numismatik Kliment Čermák. Obě tyto sbírky byly po dlouhé období zcela odděleně a sloučeny byly až v roce 1910.

Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce. Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2018 mobiliář Městského muzea a knihovny Čáslav za kulturní památku.

Není divu, že erudovaný výklad přednášející byl přijat s velkým nadšením. Vždyť PhDr. Drahomíra Nováková pracuje v Městském muzeu v Čáslavi od roku 2006 a jako jednatelka Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ od roku 2008! Odměnou za zajímavou a dobře připravenou přednášku byl dlouhý potlesk a především dlouhá diskuse, na které se ukázal zájem o historii a fungování čáslavského muzea. Nezbývá, než se těšit na nějakou další přednášku doktorky Drahomíry Novákové.

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=PmMrBbT0fBU

https://www.youtube.com/watch?v=fcDYlG_MEfo

https://www.youtube.com/watch?v=NibtaoMhFbk

Vladimír Havlíček

7 10 50 9 40 61 59 57 70 65 80 75

1 Karel Kibic

Doktor Karel Kibic přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o kostelech v Jakubu a Záboří nad Labem

Čáslav/Jakub/Záboří nad Labem – Románské kostely v Záboří nad Labem a v Jakubu u Kutné Hory bylo téma přednášky Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška se konala 10. září na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi a členové spolku i posluchači z řad veřejnosti si nemohli přát lepšího odborníka, než Karla Kibice!

Ing. arch. Karel Kibic, Ph.D. z Národního památkového ústavu je totiž jedním z největších odborníků na středověkou venkovskou sakrální architektura na Kutnohorsku. Svědčí o tom mimo jiné několik publikací na toto téma, které napsal. Není bez zajímavosti, že ve své knize o sakrálních stavbách na Čáslavsku se věnuje také kostelíku sv. Bonifáce v Lochách, který je něco jako „mateřským kostelem“ Včely Čáslavské.

Při přednášce o románské sakrální architektuře přednášející nemohl opomenout čáslavský kostelík sv. Michala, který je včleněn do chrámu sv. Petra a Pavla. Kostelů, které vznikly přestavbou těch románských je celá řada. Ale aby byl původní kostel patrný pouhým okem, to je podle doktora Kibice pouze ve středočeské Čáslavi.

Dále se přednášejícím věnoval románským kostelům, které je bez nadsázky možno označit za sakrální stavby evropského významu. Tím prvním je kostel svatého Jakuba Staršího v Jakubu u Kutné Hory. Kostelík vysvěcený roku 1165 se pyšní řadou českých „nej“. Málokterá sakrální stavba tohoto stáří se může pochlubit autentikou, tedy listinou o vysvěcení. Místní svatostánek ano a dokonce je zde listina vystavena. Byla nalezena v roce 1846 a podle ní byl vysvěcen biskupem Danielem za účasti krále Vladislava II. a královny Judity. Na jižní fasádě se nalézá největší soubor dochovaných románských plastik v České republice.

Druhou románskou stavbou je kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem. Podle nepotvrzených informací je možné, že byl postaven již kolem roku 1080 za vlády knížete Vratislava. Pravděpodobnější je však verze, že zde byla původně postavena kolem roku 1150 kaple Panny Marie, čtvercového půdorysu s apsidou a věží. Jisté je, že ještě před rokem 1200 byla k jižní stěně přistavěna otevřená předsíň. Po požáru v 17. století byla kaple přestavěna. A jaká je největší místní rarita? Tou je nádherný románský portál z 12. století. Je vytvořený z pískovce a opuky s figurálními a ornamentálními plastikami. Do místního kostela byl včleněn druhotně, odkud pochází je zatím obrovskou záhadou.

Přednáška Karla Kibice byla oceněna dlouhým potleskem a ještě delší diskusí. A posluchačům nezbývá, než se těšit na další přednášku odborníka na místní sakrální architekturu a hlavně zapáleného „srdcaře“ Karla Kibice!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=zyb05r8rSGQ

Text a foto Vladimír Havlíček

3 Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem a Kostel sv. Jakuba v Jakubu 5 7 15 9 Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem 11 Kostel sv. Jakuba v Jakubu 34 Portál kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem