Čáslav/Bratčice/Chlum – První zastávka vlastivědného výletu byla u Bratčic u pomníku první bitvy třicetileté války, který byl instalován v loňském roce. K tomuto pomníku nyní přibyly dva  panely, které podrobně informují o tomto střetnutí a jsou připraveny k slavnostnímu odhalení naplánovanému na příští měsíc.

Čáslavská bitva se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Jednalo se o první velkou bitvu třicetileté války, při které se utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu. Při bitvě bylo masivně používáno dělostřelectvo, byly vybudovány polní pevnůstky se sítí okopů. Prvenstvím bylo, že to byla první zákopová válka v historii.

Hrad Chlum je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, jeho synové Mstislav, Bun a Sezema používali již přídomek z Chlumu. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském Hrádku, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studna, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu.

Poslední zastávkou byly Paběnice, kde z bývalého hradu zbylo už jen torzo zdi v zahradě domu za obecním úřadem.

Všem, kteří se zasloužili o výrobu a instalaci informačních panelů patří poděkování. Členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ se tak úspěšně snaží přiblížit historii široké veřejnosti.

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Bylany u Kutné Hory – jeden z nejvýznamnějších evropských výzkumů neolitu“ byl název přednášky doktorky Jarmily Valentové. Přednášku zorganizoval na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Archeoložka PhDr. Jarmila Valentová zasvětila celý život bádání o nejstarších dějinách lidstva. Začínala v kutnohorském muzeu, řadu let byla ředitelkou Regionálního muzea v Kolíně, pracovala v Národním muzeu a v posledních letech i v čáslavském muzeu. Odborně se věnuje  především Kutnohorsku a Kolínsku v mladší době železné a keltské kultuře. Již několik let je členkou našeho spolku. Přednášku o výzkumu v Bylanech ochotně přislíbila.

Archeologické naleziště Bylany leží v údolí potoka Bylanka u Kutné Hory. Od roku 1953 zde probíhal velkoplošný archeologický průzkum, při kterém bylo odkryto téměř sedm hektarů plochy. Celková rozloha sídelních areálů dvou neolitických kultur má přes 120 hektarů. Bylo zde objeveno 134 půdorysů dlouhých kůlových domů a přes 1300 dalších technických objektů. Významným objevem byl velký kruhový útvar – rondel, který sloužil jako shromaždiště a kultovní místo.

Výzkum v Bylanech je jedním z nejdůležitějších odkryvů sídelního areálu neolitické kultury v Evropě. Dobře připravená přednáška doktorky Jarmily Valentové přinesla zajímavé a komplexní informace o této lokalitě evropského významu.

Vladimír Havlíček

Čáslav – „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“ byl název přednášky profesora Petra Čorneje. Přednášku zorganizoval na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Petr Čornej toto téma shrnul: “Jedná se o napínavý příběh přípravy a provedení činu, který zahájil husitskou revoluci. I když pražská defenestrace nebyla v Evropě první akcí svého druhu, všechny předchozí zastínila svými dramatickými důsledky.“ A dále dodal: „Na velkou dějinnou scénu přivedla Jana Žižku.”

Václav IV., který zpočátku sympatizoval s reformním hnutím, později ustoupil tlaku papežství a římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na Novoměstskou radnici dosadil nové konšely, kteří byli zaujatí proti husitům a zároveň nechal zatknout a uvěznit několik účastníků demonstrací. Tím se dala do pohybu lavina, na jejímž konci je krvavá událost nazvaná „První pražská defenestrace“, čili vyhození z oken. Následovaly husitské války, které ochromily české země na mnoho let.

Celá událost se stala 30. července 1419. Po emotivním kázání Jana Želivského v kostele Panny Marie Sněžné zamířil rozzuřený dav k chrámu sv. Štěpána. Tam lidé vylomili dveře a sloužili bohoslužbu. Poté zamířili k radnici a žádali purkmistra a konšely, aby byli propuštěni dříve zatčení kališníci. Konšelé v čele s purkmistrem Janem Podivínským jim ale nevyhověli. Kališníci poté vnikli na radnici a vyhodili z oken dvanáct mužů, které po dopadu na zem zavraždili. Třináctého muže, kterého našli schovaného pod stolem v kuchyni, zabili na místě. Na válku mezi husity a katolíky bylo „zaděláno“.

Petr Čornej objasnil omyl, který se traduje po celá staletí. Historici předpokládali, že to byla spontánní akce. Je to ale historický omyl, vše bylo předem připraveno, profesor Čornej to bez veškerých pochybností dokázal. Také popsal omyly kolem osoby aktéra celé akce, kněze Jana Želivského. Před rokem 1989 byl považován za jakéhosi „agitátora“, jeho postava byla propagandisticky zneužita. Dnes ho pro změnu někteří historici pokládají za zhýralého a dokonce nestydatého (sic!) kněze. A to pouze na základě špatně pochopeného zápisu ve středověké kronice. Přestože byl ve své době radikální, tyto dvě polohy neodpovídají skutečnosti.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitstvím, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací. V Čáslavi je vždy přivítán plným sálem fanoušků historie, kteří jeho přednášky pokládají doslova za „lahůdku“. Trojitý nekonečný potlesk byl toho důkazem!

Vladimír Havlíček