Čáslav – „A tak šel čas“ s podtitulem s „Včelou Čáslavskou“, byl název vzpomínkového setkání s dlouholetým starostou spolku Petrem Charvátem při příležitosti jeho 70. narozenin. Akce, zorganizovaná Muzejním a vlastivědným spolkem Včela Čáslavská pro členy spolku a veřejnost, proběhla na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

„Lidé si často myslí, že práce archeologa je velké dobrodružství, a že denně zažíváme všechno, co prožil na plátně filmový Indiana Jones,“ povzdechl si archeolog Petr Charvát. „Je to ale omyl, skutečnost je úplně jiná. Archeologie je práce v blátě, dešti, teple, zimě a tak podobně. A je důležitá jedna věc. Archeolog musí mít především štěstí,“ dodal profesor Charvát.

Oslavenec dostal deset otázek od Jarmily Valentové z čáslavského muzea. A byly to otázky zajímavé, vždyť doktorka Valentová je jeho bývalá kolegyně z Městského muzea v Čáslavi. Petr Charvát popsal svůj vztah k archeologii, výzkumy, které prováděl v zahraničí a také svojí pedagogickou dráhu. Poté odpověděl na všechny otázky gratulantů a následovalo slavnostní krájení narozeninového dortu!

Archeolog a historik Prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. se narodil 12. ledna 1949 v Praze. Odborně se zabývá archeologií a dějinami Orientu, a také staršími českými dějinami. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor archeologii a klínopis. Poté působil v Archeologickém ústavu ČSAV a v Orientálním ústavu Akademie věd ČR. Studenti a studentky si oblíbili jeho přednášky na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Je autorem mnoha odborných publikací a článků, za něž získal řadu významných literárních ocenění. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí.

O pracovních úspěších Petra Charváta, o knihách, jež napsal, o uznáních doma i v zahraničí by se toho nechalo napsat mnoho. Raději si připomeňme něco osobního. A tím je úvaha vystihující jeho lidskost, empatii, rozhled a pokoru, s kterou se svěřil na adventním koncertu v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách. Ve svátečním slově mimo jiné zavzpomínal: „Před třiatřiceti lety jsem na pozvání místního archeologického ústavu navštívil Cejlon. Náhodně jsem tam mluvil s mladíkem, asi dvacetiletým. Už ani nevím, o čem jsme si povídali, není to důležité. Ale při našem loučení mi řekl, že se za mě bude modlit. Nechci otevírat kontroverzní témata, ale v poslední době si na toho mladíka občas vzpomenu. A říkám si. Kdyby k nám utekl před válkou, dokázali bychom se za něj pomodlit, jako to udělal on? A hlavně, pomohli bychom mu? Odpovězme si každý upřímně a pravdivě na tuto otázku. Já jsem si při položení této otázky vzpomněl na biblickou větu, starou přes dva tisíce let. Ta věta zní – Jedni druhých břemena neste.“

Pane profesore, hodně zdraví, osobní pohody a pracovních úspěchů Vám přejí Čáslavští. A především Vaše včelky z Muzejního a vlastivědného spolku Včela Čáslavská! Jste pro nás něco jako včelí královna, tedy vlastně „včelí král“.

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Robin jede k moři“ byl název přednášky, zorganizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“ nejen pro členy spolku, ale pro širokou veřejnost na Nové scéně Dusíkova divadla. Pod romantickým názvem se skrývala cesta na Balkán čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa Klimenta Čermáka.

 A kdo mohl nejlépe popsat Čermákovy cesty na Balkán z let 1894, 1896 a 1900? Také starosta „Včely Čáslavské“, ale ten současný. Doktor Filip Velímský! Však také Filip Velímský neskrýval obdiv: „Je úžasný zážitek vidět v chorvatských pramenech práci Klimenta Čermáka. A číst, že rodák z Čáslavi měl obrovský vliv na založení a rozvoj archeologie nejen v Chorvatsku, ale také ve Slovinsku, Černé Hoře či Srbsku!“ A dále dodal: „Čermák sdílel výzkumy nejen s badateli z těchto lokalit, ale také z oblastí, kde se mluvilo německy či italsky. Dodnes je v těchto jazycích perfektně popsaný například čáslavský Hrádek.“

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna 1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla.

Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930. V předloňském roce byl v parku u Podměstského rybníku nainstalován informační panel, připomínající život a dílo Klimenta Čermáka. Autory jsou čáslavský mozaikář František Tesař a fotograf Miroslav Lepeška. K 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka se v Čáslavi konala výstava ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Kliment Čermák je nestor muzejnictví. Poznatky vědy propagoval také v povídkách, kterými působil zejména na mládež. Je neuvěřitelné, že člověk, který zemřel před více než sto lety, má vliv na veřejnost dodnes. A nejen na českou. Posluchače o tom ve „vypilované“ přednášce přesvědčil Čermákův pokračovatel Filip Velímský. Čermák by měl ze svých „Včelek“ radost!

Vladimír Havlíček

Čáslav/Bratčice/Chlum/Paběnice – Na vlastivědný výlet vyrazili členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a také zájemci o historii z řad veřejnosti. Hlavním cílem byla bývalá sopka, tedy Tisá skála u Bratčic. Výletníci navštívili také bojiště tzv. „Čáslavské bitvy“ u Bratčic, zříceninu hradu Chlum u Zbýšova a výlet zakončili u torza hradu v Paběnicích.

Tisá skála u Bratčic s nadmořskou výškou 392 metrů v minulosti sloužila jako rozhledna, z které byla vidět dokonce Čáslav a Kutná Hora. Dnes kvůli vysokým stromům není do kraje vidět, o to více se návštěvníci mohou kochat kouzlem této bývalé sopky. V 19. století bylo okolí skály upraveno v duchu romantických představ, aby lákalo k výletům či vyjížďkám na koni honoraci z nedalekého zámku Žleby. Smíšený les spolu se skalami dodávají Tisé skále neopakovatelné kouzlo. V okolí rostou duby, buky a habry, vyskytují se také lípy. Na obvodu kopce se nachází kamenné moře, tvořené stejně jako vlastní skála ortorulou. Ta vznikla přeměnou sopečných vyvřelin.

Jednou ze zastávek vlastivědného výletu bylo bojiště tzv. „Čáslavské bitvy“, která se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Jednalo se o první velkou bitvu třicetileté války, při které se utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky.

Výlet pokračoval na zříceninu hradu Chlum u Zbýšova, který je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Jeho zakladatelem byl Bleh, jeho synové Mstislav, Bun a Sezema používali již přídomek z Chlumu. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském Hrádku, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum.

Celý výlet byl ukončen v obci Paběnice, kde návštěvníky přivítal místní starosta Václav Kunášek. Cílem prohlídky byla dominanta obce, tedy barokní jednolodní chrám s polygonálním kněžištěm sv. Jakuba ze 17. století. Ale především torzo Paběnického hradu, který se rozkládal na místech současných domů.

Vlastivědný výlet, který pořádá Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ pro členy a veřejnost každoročně, byl úspěšný. Přinesl zábavu a dobrou pohodu, ale také nové informace a poučení v oblasti historie a přírody. Je to zásluha nejen jednatelky spolku Drahomíry Novákové a starosty spolku Filipa Velímského, ale především účastníků výletu!

Vladimír Havlíček