Čáslav – „Název pro americký dolar pochází z městečka Jáchymov v malé zemičce uprostřed Evropy!“ Tato větička je snad ve všech amerických ekonomických publikacích. Alespoň tedy podle numizmatika Zdeňka Petráně, který o tom přesvědčil posluchače přednášky, kterou na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla zorganizoval s podporou města Čáslav Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská.

Zdeněk Petráň je numismatik a dlouholetý pracovník Českého muzea stříbra v Kutné Hoře. V přednášce se věnoval letošním výročím dvou významných zákoníků, které ovlivnily evropské středověké mincovnictví, a to Hornímu zákoníku Václava II. a Schlikovskému Hornímu řádu.

MUDr. Zdeněk Petráň není člověk jedné profese. Vystudoval lékařskou fakultu na Univerzitě Karlově v Hradci Králové, je odborníkem na endoskopické metody. V Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře se věnuje především otázkám počátků ražby nejstarších českých mincí a problematice starověkého římského mincovnictví. Na tato témata publikoval více než stovku odborných statí.

Napsal řadu publikací, připomeňme například oblíbenou „Ilustrovanou encyklopedii české, moravské a slezské numismatiky“. Ta v encyklopedických heslech pojednává o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje jednotlivé mincovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

A jak to bylo vlastně s tím názvem dolaru? Má skutečně české kořeny. Název totiž vznikl z německého jména českých stříbrných tolarů, ražených v Jáchymově. Mince byly nazývány německy joachimsthaler, zkráceně thaler nebo taler. Jméno vzniklo podle městečka Joachimsthal, tedy Jáchymův Důl, dnes Jáchymov. Lidé si časem začali název stříbrných mincí z Jáchymova zkracovat pouze na tolar. Po rozšíření platidla po celé Evropě vznikl dalším komolením název dolar. Ten z Evropy do Ameriky přivezli v 16. století Španělé.

Přednáška Zdeňka Petráně propojila témata dolování stříbra, mincovnictví a historie. Podrobně popsal dolování stříbra především v Kutné Hoře a Jáchymově. Závěr přednášky zaujal nejvíce. Vidět originální středověké mince, to se jen tak nevidí. Na přednáškách doktora Petráně je to však samozřejmostí. Však také po velkém potlesku přišlo pozvání od čáslavských „včel“ na další přednášku!

Vladimír Havlíček

Čáslav/Kolín – Květnový výlet Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ do kolínského chrámu sv. Bartoloměje byl zrušen. Čáslavské kreativní a flexibilní „včelky“ to ale vůbec nezaskočilo. Udělaly si náhradní přednášku o této významné sakrální stavbě na Nové scéně Dusíkova divadla!

Přednášky na téma „výsledky archeologického výzkumu kostela sv. Bartoloměje v Kolíně“, vedeného Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v loňském roce, se ujal odborník navýsost znalý. Tím byl starosta spolku, archeolog Filip Velímský. Mgr. Filip Velímský, Ph.D. pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Takže čáslavští posluchači měli informace o loňském výzkumu kolínského chrámu takříkajíc „z první ruky“.

Raně gotický chrám sv. Bartoloměje v Kolíně byl postaven v druhé polovině třináctého století na místě staršího kostela. Zakladatelem byl král Přemysl Otakar II. Z této doby se dochovalo trojlodí a dvojice osmibokých věží na západní straně. V roce 1349 kostel vyhořel. Za jedenáct let po požáru povolal král Karel IV. svého dvorního architekta Petra Parléře, aby vystavěl nový katedrální chór na místě původního presbytáře. Roku 1504 byla přistavěna samostatně stojící hranolová zvonice, na kterou byly přeneseny zvony z poškozené severní věže. V druhé polovině 19. století proběhla radikální přestavba chrámu. V roce 1945 byl kostel poškozen výbuchem bomby při náletu.

Přednáška zaujala pětadvacet posluchačů a posluchaček nejen díky zajímavému zpracování a podání Filipa Velímského, ale také podobnostmi s čáslavskými památkami.

Bylo to také příjemné setkání po vynucené „koronavirové pauze“. Samozřejmostí v průběhu přednášky byly roušky, dezinfekce a odstupy. A naděje, že na podzim si členové spolku kostel sv. Bartoloměje v Kolíně prohlédnou osobně!

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Trója a nové archeologické projekty Univerzity Karlovy v západním Turecku ve městech Pergamon a Sardy“ bylo téma přednášky Petera Pavúka na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ podpořená městem Čáslav. A byla to doslova „archeologická lahůdka“, vždyť docent Pavúk je našim nejlepším odborníkem na tuto oblast a deset roků v ní prováděl vykopávky a výzkum!

Asi všichni si ze školních lavic pamatujeme bájné město Tróju, které objevil německý obchodník a amatérský archeolog Heinrich Schliemann. Na zaniklé město přišel způsobem, při kterém se dodnes tají dech. Jako zdroj mu posloužilo Homérovo dílo Iliada. Nikdo nevěřil, že toto dílo není dílem fantazie. Na rozdíl od Schliemanna, kterého všichni považovali za snílka či dokonce blázna.

On byl ale přesvědčen, že Iliada není pouhým mýtem, ale popsaná historická událost. Došel totiž k závěru, že vyvěrající prameny na úpatí pahorku Hissarlik v dnešním Turecku jsou shodné s těmi, které popisuje Homér. Intuice, badatelské nadání a perfektní znalost téměř každého slova Iliady Schliemanna dovedly k objevení bájné Tróji. Dokázal totiž sestavit chronologii bitvy o Tróju a podle toho logicky určit vzdálenosti jednotlivých míst.

Peter Pavúk v Čáslavi představil nejnovější výzkumy vedené pracovníky Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy v dnešním západním Turecku. V přednášce se zmínil o svých osobních zkušenostech nejen na nových vykopávkách v Tróji, ale také v městech Pergamon a Sardy z doby bronzové. Přiblížil také objevení doposud neznámého města Kaymakci.

Doc. PhDr. Peter Pavúk, Ph.D. vystudoval pravěkou, středověkou a klasickou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Zabývá se hlavně egejskou a anatolskou dobou bronzovou, je specialistou na keramické nálezy, chronologii a mezikulturní vztahy. Kromě výzkumu v Tróji se zúčastnil archeologických výzkumů na ostrově Samothráké, v Pergamu, na lokalitě Kaymakci a v Sardách. Podílí se na řešení řady grantů, vystupuje na konferencích a publikuje v odborných časopisech.

Populární téma a nejlepší odborník na danou tématiku. To byl vynikající koktejl, který čáslavští posluchači ocenili dlouhým potleskem!

Vladimír Havlíček