Čáslav/Koudelov – K 80 výročí operace Percentage, což byl první úspěšný výsadek českého parašutisty na území Protektorátu, proběhla odborná konference na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. Předcházela jí pieta u památníku obětí u Koudelova, místa seskoku Františka Pavelky.

Vzpomínkovou akci zorganizovali Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městem Čáslav, Vojenským zpravodajstvím ČR, Dusíkovým divadlem, spolkem Třiatřicet a Městským muzeem a knihovnou Čáslav. Všem patří poděkování!

Při operaci Percentage byl svobodník aspirant František Pavelka vysazen v noci z 3. na 4. října 1941 v Protektorátu. Narodil se 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele.

Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a spojit se s velením odboje. V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli petičního výboru „Věrni zůstaneme“ na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal. Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.

Při pietní akci v Koudelově starosta „Včely Čáslavské“ Filip Velímský konstatoval: „František Pavelka byl statečný mladý muž, tehdy ve věku dvaceti let, který šel do Protektorátu s vědomím, že reálně postupuje riziko smrti, přesto na sebe toto riziko vzal.“ Historik Tomáš Bandžuch celou akci uzavřel slovy: „Nejdůležitější poučení z čáslavské konference pro současnost je, že se nemáme vzdávat svobody, musíme za ni bojovat, abychom jednou jako František Pavelka nemuseli cestovat a v noci seskakovat nad obsazeným územím!“

Video: https://www.youtube.com/watch?v=YWd7vYoDShw

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Jan Harrach, politik, mecenáš a podnikatel“ byl název přednášky Jana Luštince na Nové scéně Dusíkova divadla. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“.

PhDr. Jan Luštinec, emeritní ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici je odborníkem na slovo vzatým. Dokazuje to mj. jeho kniha „Jan Nepomuk hrabě Harrach“, kterou splatil dluh, laická veřejnost totiž na mecenáše Harracha téměř zapomněla.

V Čáslavi si odborná veřejnost hraběte Harracha obzvlášť váží, výrazně totiž přispěl k rozšíření uměleckoprůmyslových sbírek Včely Čáslavské. Dnes tyto artefakty můžete vidět v čáslavském Městském muzeu.

Jan Nepomuk hrabě Harrach byl výjimečnou osobností, v minulých desetiletích opomíjenou. Stál u zrodu Národního divadla a Národního muzea, které díky němu stojí na Václavském náměstí. Zasloužil se o Matici českou, podporoval Bedřicha Smetanu, Karla Jaromíra Erbena a další české umělce.

Založil hospodářskou školu a vzorový statek, učil rolníky efektivně hospodařit. V Krkonoších prosazoval smíšené lesy, zavedl účelné využívání vody. Angažoval se v průmyslu a politice. Nechal vybudovat rozhlednu, postavil výletní restauraci, zřizoval turistické cesty v Krkonoších.

Daroval dříví na stavbu sokolovny a zasadil se o vybudování železnice. Financoval mnoho nejrůznějších akcí a výstav, podporoval různé spolky, Čechům ve Vídni založil první českou školu a koupil kostel, kde se sloužily mše v češtině. Dokonce nařídil na svém panství úřadování v češtině, což bylo v té době zcela výjimečné.

Je důležité připomínat renesanční lidi typu Jana Harracha. Stopy zanechal také v Čáslavi. Kromě toho, že daroval již zmíněné vzácné artefakty Včele Čáslavské, také zorganizoval v Čáslavi zemědělskou výstavu. Doktor Jan Luštinec sklidil velký potlesk a byl „propuštěn“ po slibu, že v Čáslavi nebyl naposledy!

Vladimír Havlíček