Čáslav – „Mučedník, nebo bojovník?“ S podtitulem „Druhý život Karla Havlíčka Borovského v představě české společnosti let 1856 až 1989“ bylo téma přednášky Michala Kampa na Nové scéně Dusíkova divadla. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ s podporou města Čáslav.

Českého básníka, satirika, novináře a politika Karla Havlíčka Borovského není třeba představovat, vždyť jsme se jeho životopis a dílo „biflovali“ celé dětství! A právě proto bylo zajímavé seznámit se s jeho „druhým životem“, tedy s náhledem na jeho odkaz od smrti v roce 1856 až dodnes. Tento originální pohled představil Čáslavským „havlíčkolog“ nejpovolanější. Tím byl Michal Kamp – ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Havlíčka totiž postihl stejný osud jako třeba Jana Husa či Jana Žižku. Jeho jméno a odkaz využíval nebo přímo zneužíval každý režim ke svému prospěchu. „V loňském roce dvoustého výročí narození Havlíčka jsme připravili výstavu Havlíček v našich životech a konečně nastala doba, kdy na tuto významnou osobnost našich dějin nahlížíme bez ideologických nánosů,“ uvedl Michal Kamp.

Havlíčkobrodský rodák Mgr. Michal Kamp studoval obor Historie a Učitelství historie pro střední školy na Masarykově univerzitě v Brně. V Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod působí jako historik, kurátor sbírek a výstavář, v posledních letech jako ředitel. Zaměřuje se na dějiny 19. a 20. století, regionální dějiny Havlíčkobrodska a osobnost Karla Havlíčka Borovského. Obdržel cenu za kulturní přínos městu Havlíčkův Brod, podílel se na vzniku řady publikací.

Přednáška vzbudila velký ohlas. Zaujala hlavně neobvyklým pohledem na zakladatele české žurnalistiky. Čáslavští mají k Havlíčkovi blízko, vždyť působil v nedaleké Kutné Hoře. Lze jen doufat, že Michal Kamp, erudovaný odborník na Havlíčka, nepřednášel v Čáslavi naposledy.

Vladimír Havlíček

Lochy/Čáslav – Po roční pauze se konal za přísných proticovidových opatřeních tradiční adventní koncert v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“.

Večer zahájil starosta spolku Filip Velímský, sváteční slovo pronesl vojenský pravoslavný kaplan Marek Maxim Švancara. Členové i nečlenové spolku si užili vystoupení hudební skupiny Melissa, tentokráte ve formaci trio. Hudba Melissy byla nejen profesionální, ale hlavně dojemná, citlivá, posluchači „ani nedutali“.

Poděkování patří Římskokatolické farnosti v Kutné Hoře, která každoročně umožňuje zapůjčením kostelíku zdárný průběh koncertu. Na oplátku je kostelík sv. Bonifáce z drobných darů návštěvníků koncertu opravován. Dárci tak v minulých letech přispěli například na opravu střechy a stropu, který hrozil spadnutím. Také výtěžek z letošního koncertu bude věnován na jeho opravu.

Nejen jednatelce spolku Drahomíře Novákové, ale všem, kteří se zasloužili o zorganizování této tradiční akce, patří poděkování. Přítomní si užili v komorním prostředí kostelíku nejen hudební, ale také duchovní prožitek, umocněný hudbou skvělé skupiny Melissa.

Vladimír Havlíček

Čáslav – „Raně středověké Čechy a úcta k světcům cizího původu“ bylo téma přednášky Tomáše Velímského, kterou na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla zorganizoval s podporou města Čáslav Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Pro Tomáše Velímského rozhodně není Čáslav neznámé město. Přímo v Čáslavi se totiž v sedmdesátých letech minulého století podílel na archeologických výzkumech městských hradeb. Jako pracovník kutnohorského muzea spadala Čáslav takříkajíc do jeho rajonu. Přednášející popsal v širokých souvislostech proces christianizace, tedy počátky vzniku křesťanství na území našeho státu. Popsal životy a působení všech významných věrozvěstů, přednášku doprovodil velkým množstvím obrazového materiálu.

Doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. se narodil v Rumunsku, ale v dětském věku se přestěhoval s rodiči zpět do Čech. Je archeologem zabývajícím se středověkem a také problematikou vzniku a vývoje měst na území Čech. Dále se věnuje středověkému osídlení a počátku šlechty, středověké kultuře a vzniku dědičné pozemkové držby.

Vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, pracoval jako archeolog středověku v muzeu v Kutné Hoře. Dále pracoval jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Od roku 1993 působí jako pedagog, napsal řadu publikací.

Tomáš Velímský je díky svému působení ve městě považován za Čáslavana. Dokonale připravená přednáška se znalostí místní historie a reálií tuto skutečnost jenom potvrdila!

Vladimír Havlíček