Městské muzeum a knihovna Čáslav s podporou města Čáslavi zorganizovali setkání s novinářem, publicistou a televizním reportérem Stanislavem Motlem na téma „Čekání na smrt“.

„Vypadá to, že je to téma morbidní, téma smutný, ale ono je to svým způsobem téma optimistický, protože v této době, kdy má člověk pocit, že tady nic nefunguje, máme z čeho čerpat, protože příběh, který vám promítnu je o skutečných vlastencích, kteří nasadili život za tuto zemi“, prohlásil Stanislav Motl. V krátkém filmu Stanislav Motl zaznamenal výpověď pana Bořivoje Bartončíka, vězně odsouzeného za protifašistický a protinacistický odboj k trestu smrti. Snad jen zázrakem se stal jedním z mála odsouzených, který se dočkal konce války. S jeho pomocí Stanislav Motl na toto téma napsal také knihu, pro budoucí generace tak zůstalo zachováno svědectví o hrůzách nacistické okupace.

Stanislav Motl se narodil roku 1952 v Ústí nad Orlicí, vystudoval střední ekonomickou školu, poté Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Dlouhodobě se zabývá historickou publicistikou, především z období druhé světové války. Jeho tvorba zahrnuje široké spektrum námětů od kriminalistického žánru, přes autentické zážitky válečného reportéra, až k zážitkům, které zažil při extrémních sportech. Věnuje se pedagogické, přednáškové a badatelské činnosti, je nositelem celosvětové ceny The AIB International Media Excellence Awards, která je považována za „rozhlasového Oskara“. Dále obdržel mimo jiné cenu festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran a cenu E. E. Kische.

Na zrůdnosti fašistického a nacistického režimu se shodneme všichni, Stanislav Motl se ale snaží vidět tyto režimy „zevnitř“, zajímá ho fungování  justice za protektorátu, pocity odsouzených, ale také třeba soudců, prokurátorů nebo dokonce katů. Jeho velkou předností je, že historické události, jejich příčiny a důsledky, ale především lidi s jejich konáním a jednáním, nevidí černobíle. Je jedním z mála publicistů, kteří vyhledávají oběti fašismu a nacismu, ale také jejich věznitele nebo jejich potomky a zamýšlejí se nad příčinami jejich chování a jednání. Jejich autentické výpovědi dokumentuje prostřednictvím knih, televizních a rozhlasových dokumentů.

A optimistická slova Stanislava Motla na závěr: „Pořád si myslím, že v tomto národě, když o něco půjde, tak se zase objeví lidi, kteří budou schopni nasadit život za tuto zemi.“

Vladimír Havlíček