Čáslav – Víte, že Dalimil vůbec nenapsal Dalimilovu kroniku? Nejen o této historické záhadě přednášela členům a příznivcům Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, na půdě Nové scény Dusíkova divadla, profesorka Marie Bláhová.

Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. je česká historička, která se specializuje na středověké dějiny českých zemí a střední Evropy, chronologii a středověkou historiografii a kulturu. Publikovala řadu prací o historiografii a historické kultuře ve středověku, monografii o Staročeské kronice tak řečeného Dalimila, komentované překlady českých kronik či příručku Historické chronologie. Autorsky se podílela na Velkých dějinách zemí koruny české a řadě dalších publikací.

Téma přednášky „Nejstarší česky psaná kronika tak řečeného Dalimila“ nebylo náhodné. Letos totiž slavíme 710 roků od vzniku tohoto stěžejního díla českého písemnictví. Kronika obsahuje celkem 106 kapitol. Začíná stavbu babylónské věže a pokračuje chronologicky řazenými příběhy z historie Čech. Počínaje osídlením našeho území praotcem Čechem, pověstmi o Libuši, o Přemyslu Oráči a o Dívčí válce. Končí v období vlády Jana Lucemburského.

A proč se jmenuje Dalimilova? Autora neznáme, podle svého nejdůležitějšího zdroje byla označována jako Kronika boleslavská. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Podle některých barokních historiků totiž dílo napsal jakýsi boleslavský kanovník Dalimil Meziříčský, který je uveden už v Hájkově kronice. Ačkoliv dnes panují pochybnosti, zdali někdo takový vůbec existoval, zůstalo toto jméno v názvu jako obecně známé a užívané.

V roce 2005 se stal „malý zázrak“. Národní knihovna na aukci v Paříži za 10,4 milionu korun koupila latinsky psaný zlomek Dalimilovy kroniky, o jehož existenci do té doby neměli historici tušení. Tento senzační bohatě ilustrovaný nález skrývá řadu tajemství. Kdo kroniku přeložit do latiny? Komu byla určena? O tom nezbývá než spekulovat. Podle historiků se jedná o objev století vztahující se k české historii. Existuje domněnka, že toto výpravné zadání latinského překladu si mohl objednat král Jan Lucemburský, nebo jeho syn císař Karel IV.

Pro své silně vlastenecké ladění a malebnou češtinu byla kronika předmětem zájmu vždy v dobách národního útisku. Není divu. Přestože některé údaje jsou chybné či zkreslené, jedná se o mimořádné dílo. Plný sál posluchačů o tom přesvědčila profesorka Marie Bláhová!

Video: https://www.youtube.com/watch?v=w5g9eXkmJJo

Text, foto a video Vladimír Havlíček