„Procházka Čáslaví podle Willenbergovy rytiny“ byl název přednášky Jany Vaněčkové, která se konala 14. ledna na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akci pro své členy a veřejnost zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslav.

PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora je historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Pracovala také v čáslavském Městském muzeu, je členkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, velký kus práce odvedla v Klubu rodáků a přátel města Čáslavě.

Willenbergovy rytiny jsou obrovským pokladem nejen pro Čáslav. Díky nim víme, jak vypadala naše města před více než čtyřmi stovkami let. Královské město Čáslav mělo velké štěstí, Willenberg jeho vedutu také vytvořil.

Rytec a malíř Jan Willenberg se narodil 23. června 1571 v Třebnici a zemřel 3. října 1613 v Praze. Za svůj krátký život vytvořil mnoho vedut měst, hradů a zámků. Jeho díla zachycují místa v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a v Rakousku. Nejznámější je série vedut českých měst z roku 1602. V roce 1901 Antonín Podlaha Isidor Zahradník vydali toto dílo pod názvem „Pohledy na města, hrady a památné stavby Království Českého z počátku 17. století.“

A právě čáslavskou vedutu z tohoto díla rozebrala doktorka Jana Vaněčková. Posluchači se tak dozvěděli spoustu zajímavostí o Čáslavi. Nejen historii různých čtvrtí, domů, rybníků a hradeb. Ale také třeba, kde byla v místních hradbách branka pro kata či „myší díra“, kde byla městská šatlava či pranýř, odkud tekla voda do místní kašny, proč neměly čáslavské domy původně komíny, kde byl zakopaný poklad a také třeba proč se městu posměšně říkalo „prkenná Čáslav“.

Ostatně, celou přednášku si můžete pustit na videu na stránkách spolku. A nebo se s doktorkou Vaněčkovou vypravit na vycházku městem. Toulky Čáslaví totiž pořádá už roky a bude v nich pokračovat i nadále!

Vladimír Havlíček