5

Docent Zdeněk Vojtíšek přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ o náboženství

Čáslav – „Nová náboženství současnosti“ byl název přednášky Zdeňka Vojtíška na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla. Akce proběhla pod taktovkou Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednášejícímu se podařila na první pohled neuvěřitelná věc. Vyvrátil zakořeněný stereotyp, že jsme ateistický národ.

Doc. PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th.D. je religionista zabývající se současnými podobami náboženství a novými náboženskými hnutími a také psychoterapeut. Je vedoucím katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a šéfredaktorem populárně odborného časopisu Dingir.

„Říká se, že jsme národ převážně ateistický. Přitom je u nás velké množství náboženských skupin, takže to vypadá jako protimluv. Ve skutečnosti česká společnost není více ateistická, než ostatní v Evropě,“ uvedl docent Vojtíšek. „Češi totiž rádi projevují odpor k církvím jako k institucím a myslí si, že církve jsou dogmatické, represivní a dokonce chtivé majetku. Zmenšování významu církví jako institucí ale neznamená, že duchovního života ubývá. Má jen jiné formy a je méně viditelný,“ zhodnotil současnou situaci doktor Vojtíšek.

Podle názoru přednášejícího lze v současném náboženském životě vysledovat dva trendy, které lze označit jako „zbožnost objektivní pravdy“ a „zbožnost subjektivní zkušenosti“. První termín reprezentuje předmoderní a moderní hodnoty. Je to, zjednodušeně řečeno, zbožnost klasická, konzervativní, tak jak ji známe po staletí. Druhý termín reprezentuje postmodernitu a její hodnoty. Nečerpá z monoteistických tradic, ale z tradic esoterických.

„Tyto dva typy náboženského života, tedy zbožnosti, neexistují v krystalické podobě, navzájem se prolínají. Odděleně je prezentuji pouze z didaktických důvodů,“ reagoval Zdeněk Vojtíšek na připomínky posluchačky, které se nelíbila ostrá hranice mezi těmito typy zbožností.

A právě pochopení těchto dvou principů dává odpověď na otázku, jestli jsou Češi, Moravané a Slezané ateistější, než ostatní národy. Nejsou. Jen nesmíme usuzovat podle první tradiční skupiny, která je logicky více viditelná. Druhou skupinu není tolik vidět, je však početnější a neustále se zvětšuje. Hlavním důvodem je hledání kořenů a východisek v přelomové postmaterialistické společnosti.

Vladimír Havlíček

20 6  25 30  35