Říjnový program Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ otevře v úterý 9. 10. v 17 hodin přednáška Mgr. Dity Hradecké, která bude věnována klavírnímu virtuosu a skladateli evropského formátu, Alexandru Dreyschockovi.
Věhlasný pianista, který v první polovině 19. století koncertoval po celé Evropě a konkuroval dokonce i Franzi Lisztovi, upadl v zapomnění a jeho jméno je dnes známé nanejvýš několika odborníkům z hudebního světa. Skutečnost je o to smutnější, že se vytratil i z paměti lidí v jeho rodné obci – Žákách u Čáslavi. Přednáška, pořádaná pod záštitou Obce Žáky při příležitosti Dreyschockova letošního 200. výročí narození, nás s jeho životem a dílem seznámí doslova hmatatelně – za klavírního doprovodu přednášející. Paní Dita Hradecká, která je v současnosti vedoucí redakce vážné a jazzové hudby ČRo Vltava, se Alexandrovi Dreyschockovi věnovala již v rámci diplomové práce, kterou ukončila studium hudební vědy na FF UK.
Alexander Dreyschock se narodil 16. října 1818 na auerspergském velkostatku v Žákách do rodiny vrchnostenského úředníka Josefa Pavla Dreyschocka, který zde pořádal hudební akademie na podporu chudinských ústavů. Na těchto akademiích vystupoval Alexander Dreyschock společně se svým o šest let mladším bratrem Raimundem, který se později stal virtuosem a profesorem hry na housle na konzervatoři v Lipsku.
Alexandrovým prvním učitelem hudby byl Josef Pospíšil, kantor ze třídy F. X. Pixise a D. Webera na pražské konzervatoři. Již v osmi letech hrál Alexander tak dobře, že mohl veřejně vstoupit. V deseti letech předvedl v Žákách na hudební akademii Mozartův klavírní koncert a předehru k Webrovu Čarostřelci.
V roce 1833 přichází do Prahy studovat klavír a kompozici k Václavu Janu Tomáškovi a stává se nejlepším z jeho žáků. Nejprve vystupuje na domácích hudebních večerech, které Tomášek pořádá ve svém malostranském bytě, a zde získává první důležité kontakty na osobnosti hudebního světa, které mu pomohou při první umělecké cestě. Ještě jako Tomáškův student koncertuje také ve veřejných pražských sálech. V březnu 1836 zahraje první větu Chopinova koncertu e moll a stává se tak prvním, kdo představil Chopinovo dílo Praze.
Ve svých dvaceti letech je Alexander Dreyschock hotovým pianistou. Vybaven doporučeními zahajuje v roce 1838 slavné turné po německých zemích, které začíná v Lipsku – významném centru hudebního života a kritiky a sídle Allgemeine musikalische Zeitung, kde si získává uznání. Buduje si pověst pokořitele všech myslitelných technických obtíží a budí zvědavost publika i tisku.
Téměř 30 let cestuje po Evropě: mezi nejčastější destinace jeho koncertů patří Německo, Rusko, Vídeň. Hraje v Bruselu, Paříži a Londýně, Holandsku, Belgii, v Dánsku, Švédsku, Polsku. Pravidelně se ovšem vrací do Prahy, kde má stálé sídlo, a vyučuje zde nadané žáky, mezi kterými je Vilém Blodek a Bedřich Smetana.
Po marných snahách zavést na pražské konzervatoři klavírní třídu odchází do Petrohradu na nově oteřenou konzervatoř a stává se jejím ředitelem a klavírním profesorem. Petrohradské klima však podrývá jeho zdraví, a proto se v roce 1868 odjíždí zotavit do Itálie. V předjaří následujícího roku umírá v Benátkách. Jeho ostatky jsou převezeny do Prahy a pohřbeny na pražském Olšanském hřbitově.
Dreyschock byl pro svou technickou zdatnost srovnáván s Franzem Lisztem. Mezi jeho parádní kusy patřily vlastní variace pro levou ruku. Ostatně Dreyschockova enormně vycvičená levice se stala jakousi obchodní značkou či reklamním sloganem, ale i terčem mnoha anekdot. Anglický skladatel a virtuos Johann Baptist Cramer o něm řekl: „Dreyschock nemá levou ruku! No ano, má obě ruce pravé!“
Autorka textu: Dana Janotová
