Čáslav – Již třetí ročník akce nazvané „Archeologické hrátky na Hrádku“ se uskutečnil v rámci Mezinárodního dne archeologie v Čáslavi.

Archeologickou akci, především pro děti, uspořádalo Město Čáslav, Archeologický ústav Praha, svazek obcí Mikroregion Čáslavsko, Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, Městské muzeum a knihovna Čáslav, Detektor centrála a Rodinné centrum Kopretina.

Pro děti bylo připraveno několik stanovišť, kde plnily úkoly spojené s archeologií. Jako praví archeologové odkryly a zdokumentovaly hrob pravěkého lovce a také si vyrobily šamanský náhrdelník či přilbu vojáka z období třicetileté války. Také se proměnily v pravěké lovce a prakem či lukem si ulovily něco k snědku. Na ohni si upekly placku, kterou dochutily medem nebo ořechy. Detektorem kovů hledaly depot mincí, které následně rýčem vykopaly. Dále vyplňovaly kvízy a poznávaly vykopávky. Ty šikovnější nalezly dokonce originální keramické střepy, vždyť čáslavské hradiště Hrádek je místo s nejstarším osídlením města, sahající až do desátého století.

A aby se pobavili a zasmáli také rodiče, byla jim sdělena informace, kterou raději dětem neřekli, aby jim nevzali iluze o kostře pravěkého lovce. Není to žádný pravěký lovec, ale kanadská filmová hvězda! Jedná se totiž o maketu lidské kostry, kterou používali kanadští filmaři při natáčení tzv. „béčkových“ filmů. A když byla opotřebovaná a chtěli ji vyhodit, rozhodla se jedna členka štábu, že si kostru odveze domů do Čáslavi. Jistě si umíte představit cestování kostry letadlem. Ale ani v Čáslavi kostra nenalezla klid. Když si majitelka kostry našla přítele, ten rozhodl: „Ta kostra musí z baráku!“ Kanadské filmové hvězdy se ujal kamarád majitelky a ten ji pravidelně půjčuje na archeologické hrátky. U nového majitele se má filmová „star“ opravdu dobře. Celý rok, kromě výletu na Hrádek, si totiž „lebedí“ v křesle v ložnici. Majitel se s úsměvem zamyslel: „Neumím si představit šok zloděje, který by mě chtěl vykráct. Ten by teda pelášil!“

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Probíhá každoročně třetí sobotu v říjnu po celém světě. Nabízí archeologický program a aktivity návštěvníkům každého věku, ale především dětem. Poprvé byl slaven v USA v roce 2011, rychle však pronikl do zahraničí a v roce 2014 se poprvé konal i v České republice.

Přestože je Mezinárodní den archeologie svátkem novodobým, v Čáslavi pevně zakořenil. Poděkování patří všem, kteří se na jeho úspěšném průběhu podíleli. Odměnou jsou jim slova jednoho z organizátorů, doktora Filipa Velímského: „Dnešního archeologického dne na čáslavském Hrádku se zúčastnilo více než šedesát dětí, máme z toho radost!“

Vladimír Havlíček

Čáslav – Přednášku na téma „Čáslav za třicetileté války“ uspořádal pro členy klubu, ale také pro širokou veřejnost „Klub rodáků a přátel města Čáslavě“. V aule Gymnázia a SOŠPg Čáslav přednášela Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora.

PhDr. Jana Vaněčková pracovala jako historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Čáslav s její historií zná „jako své boty“, vždyť dříve pracovala v čáslavském Městském muzeu!

Doktorka Vaněčková tak pokračovala v sérii akcí, které připomínají čtyřsté výročí bitvy u Čáslavi. Ta se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Při této první velké bitvě třicetileté války se utkala armáda Českého království, složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti, s armádou vídeňských Habsburků.

O vlastní bitvě toho bylo při letošních oslavách řečeno mnoho. Dokonce proběhla rekonstrukce bitvy „ve velkém stylu“. Doktorka Vaněčková se však nezaměřila na vlastní bitvu, ale na její důsledky pro čáslavské obyvatele. Čáslav se stala chudým, rozbořeným městem a vzpamatovávala se v podstatě až do osmnáctého století.

Jana Vaněčková popsala drancování čáslavských domů a utrpení jejich obyvatel. Městem procházela jedna armáda za druhou a každá si něco odnesla. Vojáci dokonce Čáslavany mučili, jen aby jim prozradili úkryty potravin, ošacení či domácích zvířat. Nejhůře si počínali švédští vojáci posilnění alkoholem, není divu, že dodnes se děti straší slovy „když budeš zlobit, přijde na tebe Švéd!“

Přednášející ale také popsala důvod krutosti vojáků. Nejmladší vojáci byli právě vojáci švédských armád. Byli to mladíci, mnohdy sotva po pubertě, kteří byli násilím naverbováni ze švédských rodin a po krátké vojenské přípravě posláni na frontu. A právě takoví vojáci, s „vymytým“ mozkem a v kombinaci s všudepřítomným alkoholem, vynikali v brutalitě. Podle doktorky Vaněčkové to byli vlastně také oběti. A to by mohlo být mottem přednášky: „Válka nemá vítězů, jen poražených!“

Vladimír Havlíček

Čáslav – Václav Matoušek přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Archeologický výzkum bojišť třicetileté války“. Přednáška se uskutečnila ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav na Nové scéně Dusíkova divadla.

Prof. PhDr. Václav Matoušek, CSc je archeolog a vysokoškolský pedagog. Na Fakultě humanitních studií působí na Katedře sociální a kulturní ekologie. Zabývá se archeologií pravěku a novověkou archeologií, mezi jeho badatelská témata patří mj. výzkum jeskyní v Českém krasu a především výzkum bojišť třicetileté války. „Teď si uvědomuji, že třicetiletou válkou se zabývám rovných třicet let!“ konstatoval s úsměvem profesor Matoušek.

Václav Matoušek pokládá archeologický výzkum první velké bitvy třicetileté války u Čáslavi za důležitý. Střet se odehrál v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Utkali se zde vojáci stavovské armády s vojáky císařskými, a to vše v přibližně šestidenním boji. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu.

Při své práci profesor Matoušek zdůrazňuje krajinný aspekt válečných konfliktů. „To je možné především u dílčích témat, například u mezioborového zkoumání rytin bojišť třicetileté války,“ upřesňuje. A dále dodává: „Hlavním motivem je příslušná válečná událost, ale zároveň je zasazená do konkrétní krajinné kompozice.“ Velkým pomocníkem jsou v současné archeologii moderní technologie a také těm byla věnovaná část přednášky.

Na závěr proběhla diskuze a také představení poslední knihy přednášejícího. Jeden ze členů spolku požádal o dataci keramického střepu, který našel v terénu. „Dvanácté století!“ konstatoval profesor bez mrknutí oka. „Je to zkrátka profík!“ prohlásil při dlouhém děkovném potlesku jeden z posluchačů.“

Vladimír Havlíček