Čáslav – Ondřej Felcman přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Pražské jaro a československý parlament“. Akce se uskutečnila ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla.

Prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc. je historik a učitel působící na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Specializuje se na novodobé československé dějiny, v současné době je jedním z předních znalců této problematiky. V přednášce seznámil posluchače se svým bádáním o úloze Národního shromáždění v období „pražského jara“. Pozornost věnoval také významným osobnostem roku 1968, které se na činnosti parlamentu podíleli.

Profesor Felcman popsal období „pražského jara“, při kterém došlo k politickému uvolnění v komunistickém Československu. Toto období začalo v prosinci roku 1967, pokračovalo zvolením Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa v lednu následujícího roku a skončilo okupací 21. srpna 1968. A právě v tomto období, nazývaném také „obrodný proces“ tehdejší, dnešní terminologií řečeno parlament, sehrál významnou roli. Připomeňme zákony o rehabilitaci obětí brutálních komunistických procesů z padesátých let, nevídané odvolání ministra nebo zvolení reformisty Josefa Smrkovského do čela parlamentu. Ale nejodvážnějším činem bylo odvolání všemocného a neoblíbeného prezidenta Antonína Novotného a následné zvolení Ludvíka Svobody. A právě zvolení generála Svobody, národem oblíbeného legionáře z první a hrdiny z druhé světové války, bylo signálem návratu demokracie. Při prvních svobodných volbách po dvaceti letech, za masové podpory národa, dostal 282 hlasů z 288. Profesor Felcman na tento den, tedy 30. březen 1968 vzpomíná: „Přestože jsem byl teprve sedmnáctiletý kluk, utkvěla mi v hlavě jedna vzpomínka. Paní Ireny Svobodové, manželky Ludvíka Svobody, se novináři ptali, co uvaří manželovi k obědu. A ona řekla – no přeci sekanou s bramborovou kaší! Chápali jsme to jako symbol, že skončilo papalášství a nastaly normální časy.“

Lidé si při „pražském jaru“ užívali závan svobody ve všech oblastech života. Ve filmu, v hudbě, v módě, v cestování, v politice. Bohužel netušili, že se blíží jedno z nejtragičtějších období pro český a slovenský národ. 21. srpen 1968 a zrada přátel. A následné období tzv. normalizace, kdy se k moci dostali ne schopní, ale „všehoschopní“. Ale to už je na jinou přednášku. A na závěr dobrá zpráva: „Profesor Ondřej Felcman slíbil další přednášku v Čáslavi!“

Vladimír Havlíček