Archiv pro měsíc: Leden 2018

DSCN 20

Mgr. Dagmar Martinková přednášela v Čáslavi o volyňských Češích

Čáslav – Dagmar Martinková přednášela na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ na téma „Volyňští Češi“. Přednáška se uskutečnila na Nové scéně Dusíkova divadla v Čáslavi. Stejnojmenná výstava probíhá ve vestibulu čáslavského gymnázia ve dnech 22 – 26. ledna.

Volyňští Češi jsou reemigranti z oblasti Volyně na dnešní Ukrajině, kam se dostali na konci šedesátých let devatenáctého století. Z habsburské monarchie se vystěhovali do carského Ruska, které jim slibovalo řadu výhod, především půdu. Většina se vrátila do vlasti po druhé světové válce, návrat pokračuje prakticky dodnes. Volyňští Češi přispěli v obou světových válkách ke vzniku, respektive osvobození republiky. „V Západní a Východní Volyni bylo přes sto českých vesnic, byly na ploše velké zhruba jako dnešní Česko,“ uvedla přednášku Dagmar Martinková. Podle ní se měli „Volyňáci“ nejlépe za carského Ruska. Měli svobodu občanskou, náboženskou, ale hlavně mohli podnikat. Přivezli s sebou znalosti obdělávání půdy, chovu domácích zvířat, zakládali chmelnice, pivovary, chmel dokonce vyváželi do zámoří. Zlé časy nastaly po vypuknutí první světové války, kdy byly vesnice mnohdy srovnány se zemí. Po jejich znovuvybudování přišlo období bolševismu, kdy byly likvidovány celé rodiny, dodnes jsou na Volyni nacházeny hromadné hroby. Druhá světová válka neštěstí dokonala. 13. července 1943 němečtí okupanti vypálili obec Český Malín a přitom zabili 374 lidí, z toho 105 dětí. Místní Češi byli zároveň vražděni Ukrajinskou povstaleckou armádou, tzv. Banderovci.

Mgr. Dagmar Martinková se dlouhodobě zabývá historií Čechů v Rusku, především volyňských Čechů. Je předsedkyní Sdružení Čechů z Volyně v České republice. K tomuto tématu má velice blízko, vždyť její prarodiče pocházejí z Novin Českých na Volyni! Babička se do Československa vrátila jako příslušnice 1. československého armádního sboru v květnu 1945. Dagmar Martinková vystudovala Univerzitu v Hradci Králové, obor historie-archivnictví. Pokračovala v navazujícím magisterském studiu historie na Masarykově univerzitě v Brně. Přednáší o volyňských Češích na univerzitě a při prezentaci výstavy po celé republice.

Přednáška Dagmar Martinkové přiblížila nelehké osudy volyňských Čechů od jejich příchodu do Volyňské gubernie v tehdejším Rusku, až po jejich návrat do vlasti. Popsala jejich hospodářský a kulturní vliv na území Volyně, jejich zapojení v zahraničním odboji jak v první, tak ve druhé světové válce, vyvlastňování majetků a perzekuci bolševiky. Nejen za přednášku, ale za svou dlouhodobou činnost sklidila nekonečný potlesk čáslavského publika, vždyť pomáhá našim krajanům!

Vladimír Havlíček

DSCN 25 DSCN 40 DSCN 127 DSCN 125 DSCN 120 DSCN 95 DSCN 130 DSCN 140 DSCN 150 DSCN 160 DSCN0721 DSCN0706 DSCN0704 DSCN 170 DSCN0726 DSCN0733 DSCN0758 DSCN0759

Pozvánka na lednovou přednášku

Většina z nás by mezi svými předky našla někoho, kdo v druhé polovině 19. století emigroval do Ameriky s vidinou lepšího života. O vystěhovalectví na Západ se všeobecně ví. Méně známá je však skutečnost, že nezanedbatelné množství Čechů se v druhé polovině 19. století vystěhovalo z habsburské monarchie i na Východ, do carského Ruska, které jim slibovalo řadu výhod. Více se můžete dozvědět na  přednášce Mgr. Dagmar Martinkové, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, která se koná v úterý 23. ledna 2018 na Nové scéně Dusíkova divadla. Přednáška začíná v 17 hodin.

26168091_1760147723996765_3866543371381877306_n

Před 75 lety byl popraven František Pavelka, hrdina z operace Percentage

Čáslav/Koudelov – 11. ledna 2018 uplynulo 75 let od popravy Františka Pavelky, prvního československého výsadkáře, vyslaného z Velké Británie, jemuž se podařilo seskočit v Protektorátu. Pavelkovi po seskoku v Koudelově u Čáslavi pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Také oni byli zatčeni a popraveni. Připomeňme si jejich odvahu a statečnost.

František Pavelka se narodil 29. listopadu 1920 v Břeclavi. Byl členem Sokola a studentem místního gymnázia, po okupaci začal s odbojovou činností. Po vlně zatýkání gestapem utekl do Francie a po jejím obsazení se dostal do Anglie. Tam se přihlásil k plnění speciálních úkolů v týlu nepřítele. Po výcviku byl vybrán k splnění akce nazvané Percentage. Cílem této akce bylo předat odboji novou radiostanici s náhradními krystaly a následné navázání radiotelegrafického spojení mezi Protektorátem a československým exilovým ústředím v Londýně. Dalším úkolem bylo předat nový šifrovací klíč a spojit se s velením odboje. V důsledku střelby na letadlo, špatného počasí a souhry nešťastných náhod byl výsadek v noci z 3. na 4. října 1941 proveden místo v obci Hradiště u Nasavrk v Koudelově u Čáslavi, tedy o 35 kilometrů dále. Pavelka přesto navázal kontakt s vedoucími představiteli Petičního výboru Věrni zůstaneme na Chrudimsku. Byl vybaven falešnými doklady a přesunul se do Prahy.

Tuto část akce tedy přes počáteční problémy splnil. Spojení s londýnskou centrálou se mu ale navázat nepodařilo. Pavelkovi v noci po seskoku pomohli místní zemědělští dělníci František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina. Statečnost těchto koudelovských občanů byla nezměrná. Pomohli parašutistovi, přestože věděli, jaký trest je může potkat. A potkal. Kvůli prozrazení odbojářské sítě se smyčka kolem Pavelky začala utahovat. Po první vlně zatýkání se gestapu nešťastnou náhodou dostal do rukou dopis napsaný odbojáři Františku Buršovi. Burš dopis totiž nezničil a na základě této konspirační chyby byli zatčeni všichni tři pomocníci z Koudelova. Byli mučeni a popraveni. Také Pavelka byl zatčen, převezen do Petschkova paláce a podroben výslechům. Když byl pro gestapo bezcenný, byl vězněn na Pankráci a poté předán soudu v Berlíně, který rozhodl o trestu smrti. František Pavelka byl popraven stětím hlavy na gilotině. Popel byl rozprášen na neznámém místě v okolí Berlína.

Na hrdiny z Koudelova se v minulých desetiletích tak trochu zapomnělo. Je potěšující, že se ale „ledy hnuly“. 11. ledna loňského roku se podařilo uskutečnit v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi zádušní mši za Františka Pavelku a jeho spolupracovníky z Koudelova, kterou sloužil P. Mgr. Bohuslav Stařík. Akci inicioval Klub přátel a rodáků města Čáslavi spolu s historikem Vojtěchem Šustkem. Poděkování patří také lidem, kteří ze svých peněz postavili pomníček u Koudelova. A snad se v budoucnu podaří těmto čtyřem hrdinům z operace Percentage udělit čestné občanství Čáslavi. Pro mladou generaci by to bylo připomenutí, že svoboda není zadarmo, že se za ní musí bojovat. Tak, jak to udělali František Pavelka, František Grad, Antonín Krejčí a František Kalina.

Vladimír Havlíček

2 11 26114289_1760147523996785_141912737975627483_n 26165551_1760147403996797_7710200160753916695_n