Přednáška dr. Jany Vaněčkové ze Státního okresního archivu v Kutné Hoře bude věnována letošnímu významnému čáslavskému jubileu. 11. září uplyne 390 let od mučednické smrti Matouše Ulického, posledního čáslavského kaplana podobojí, rodáka z Kostelce na Hané. Jeho památku připomíná pomník odhalený v roce 1924 u kostela sv. Petra a Pavla. Přednáška se koná v úterý 12. září od 17 hodin ve výstavní síni na Náměstí jana Žižky z Trocnova.
Všichni jsou srdečně zváni!
Věříte, že vás může strom nabít energií? Přesvědčit vás o tom může dub letní v Čejkovicích, nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!
A není to žádný drobeček. Překvapí výškou téměř dvacetitří metrů a obvodem kmene, který je bezmála osm metrů. Díky své výjimečnosti patří mezi nejvýznamnější chráněné památné stromy České republiky. A jeho stáří je také úctyhodné, zasazen byl kolem roku 1470. A podle některých odvážnějších odhadů byl zasazen dokonce v roce 1380, tedy dvacet roků po založení obce.
Přestože v Čejkovicích končí silnice, rozhodně se tady nudit nebudete. Kromě dubu vás zaujme dominanta obce, kterou je dřevěná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Postavena byla roku 1898 na protáhlé návsi a kromě zvoničky ji doplňuje kříž s ukřižováním. Další chloubou obce je místní kovárna.
První písemná zmínka o obci je z roku 1360. Patřila k panství Chlum, kterému vládl hrad v sousední stejnojmenné vsi. Původně byla v majetku kláštera sv. Prokopa ze Sázavy. V roce 1463 přešla obec do vlastnictví slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Po třicetileté válce zůstaly Čejkovice spolu s celým krajem zcela vypleněné.
Až si budete chtít odpočinout, přijít na jiné myšlenky, navštivte Čejkovice u Zbýšova. Dub letní z patnáctého století vám rozhodně zvedne náladu!
Vladimír Havlíček
Chlum/Čáslavsko – Chcete vidět zbytky prastarého hradu a zachovalé podzemí se studní? Vydejte se do obce Chlum nedaleko Zbýšova na Čáslavsku!
Hrad byl kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.
Rozsáhlý hrad byl opevněn příkopem na západní straně. Na zbylých stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, protože svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl později zrušen.
Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studeň, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu. Zajímavé je, že je v ní voda zbarvená do červena. Že by ji zbarvil nějaký druh sinice? Podle místních je voda zbarvená až v poslední době a spíše se přiklánějí k názoru, že je zbarvení umělé.
Každý hrad má svá tajemství. A není tomu jinak ani na hradě Chlum. Podle pověsti je v rozsáhlém sklepení zakopán poklad! Ale rozhodně ho nehledejte, spíše jen obdivujte um a šikovnost našich předků.
Vladimír Havlíček
