Vlastimil Osoba z Královéměsteckého okrašlovacího spolku přednášel na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška byla věnována Karlu Kněžourkovi, významnému českému ornitologovi, který působil na Čáslavsku a jehož stošedesáté výročí narození si letos připomínáme.

Přednášku uvedl Vlastimil Osoba slovy: „Jelikož se ornitologii věnuji od svých deseti let, nemohl jsem na Karla Kněžourka nenarazit. Nejvíce obdivuji jeho stěžejní dílo, kterým je Velký přírodopis ptáků.“ Nutno poznamenat, že Vlastimil Osoba jménem okrašlovacího spolku odhalil v Městci Králové pamětní desku na budově místního zdravotního střediska. A kdo byl vlastně Kněžourek, slovutný přírodovědec, pedagog a ornitolog, který působil na Čáslavsku, konkrétně ve Starkoči, Žlebech a v Litošicích?

Karel Kněžourek se narodil roku 1857 v Městci Králové a zemřel v roce 1920 ve Žlebech. Je pochován na malém hřbitůvku v nedalekých Markovicích. Patřil k pilné a skromné generaci českých venkovských kantorů. Působil  jako správce jednotřídní školy v Litošicích, poté  jako řídící učitel na dvoutřídní škole ve Starkoči a zbytek života jako řídící učitel na pětitřídní obecné škole ve Žlebech.

Publikoval přes pět set článků v přírodovědných časopisech, ale jeho celoživotním dílem je dvoudílný Velký přírodopis ptáků. Je to rozsáhlý, systematicky zpracovaný celek, který patří k základům české ornitologické literatury. Ani si neuvědomujeme, že dodnes používáme jeho pojmenování ptáků. V jeho době totiž ptáky nazývali lidé v každém kraji jiným dialektem, spousta jich měla dokonce pouze německé pojmenování. A právě Kněžourek pro německé názvy vymyslel česká slova a celkově názvosloví sjednotil. Nejen tuto jeho zásluhu připomněl Vlastimil Osoba při čáslavské přednášce ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Vladimír Havlíček