Tématem říjnové přednášky muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“ byly čáslavské hradby. Přednášel doktor Vladislav Razím z Národního památkového ústavu, který se dlouhodobě zabývá opevněním středověkých měst.

Přednáška se konala ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. Těžko bychom hledali většího odborníka na čáslavské hradební pásmo, doktor Razím se věnuje této problematice celoživotně. Však také promítal fotografie, na kterých na čáslavských valech byly ještě malé stromky. K tomu poznamenal: „Je velká škoda, že čáslavské valy, tedy prostor mezi Podměstským rybníkem a hradbami jsou zarostlé vysokými stromy. Naprosto výjimečné panorama tak zůstává skryto za jejich korunami.“

Doktor Razím popsal situaci po založení Čáslavi v polovině třináctého století a především vznik kamenných hradeb, o kterých máme první zmínku z roku 1307. Popsal návaznost při založení města na původní raně středověké osídlení, tedy na Hrádek, původní čáslavské hradiště z desátého století. Čáslavský Hrádek ve Vodrantech je vlastně torzo, původně byl spojen městem šíjí na místě dnešní hráze Podměstského rybníku. Tento obrovský masiv byl ve středověku odtěžen, nevíme přesně, v které době.

Největší prostor doktor Razím věnoval hradbám. Podle jeho názoru patří mezi jedny z nejzachovalejších v Česku. Přesto byly poničeny, a to ve třech etapách. „První vlna poškození přišla po třicetileté válce, druhá v devatenáctém století, kdy se město rozrůstalo,“ konstatoval. A dále dodal: „Třetí vlna přišla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byly hradby v podstatě zality betonem. Spáry mezi kameny byly vyplněny cementovou směsí a tím bylo zamezeno vypařování vody. Voda se tak za tělesem hradeb hromadí a devastuje původní kameny. Situace je tak neudržitelná a zhruba do dvaceti let bude vyžadovat řešení.“

Doktor Razím upozornil na některé rarity, které nalezneme pouze v Čáslavi. Že se opevnění zachovalo ve třech prstencích, tedy hlavní hradby, parkanové a valy, to není nic zvláštního. Ale že některé parkanové bašty jsou pětihranné, se špičkou směrem od parkánu, to je zvláštní. „Možná je to vliv husitství,“ domnívá se doktor Razím. „Zrovna tak netušíme, proč později vložili do hradebního pásma čtverhrannou baštu, dnes je v ní čajovna Diakonie. A jen se domníváme, proč mají hned vedle stojící bašty čočkovitý tvar. Je to pravděpodobně důsledek existence kláštera, který zde stál.“

O čáslavských hradbách by se nechalo povídat dlouho. Díky zachovalým středověkým vedutám máme o původní fortifikaci velké množství informací. Je dobře, že v letošním roce započaly opravy poškozených úseků. Historické hradební pásmo je ozdobou Čáslavi a jistě to tak bude i v budoucnosti. Podíl na tom má také PhDr. Vladislav Razím.

Vladimír Havlíček