„Tovaryšstvo Ježíšovo – Jezuité v Čechách“ byl název přednášky docentky Ivany Čornejové, která se konala 14. února ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav. A jen pro zajímavost, paní docentka je manželkou v Čáslavi tolik oblíbeného profesora Petra Čorneje.

Pro docentku Čornejovou jsou jezuité celoživotním tématem. Posluchače seznámila se životem zakladatele řádu Ignáce z Loyoly a s událostmi, které ho vedly k založení Tovaryšstva v roce 1534. Podrobně popsala cestu jezuitů do českých zemí, duchovní základy a vnitřní uspořádání řádu a fungování jejich školského systému. Dalším podtématem byla bitva na Bílé hoře, která znamenala velký zlom v rozmachu Tovaryšstva. Velkou pozornost věnovala působení jezuitů v Kutné Hoře. Jezuitskou kolej vedle chrámu svaté Barbory dokonce označila za nejkrásnější jezuitskou stavbu v Čecháh, na Moravě a ve Slezsku. Přednášku ukončila podrobnostmi o zrušení řádu papežem Klimentem XIV. Řád však fakticky nikdy zcela nezanikl a v roce 1814 jej papež Pius VII. celosvětově obnovil. V současné době se činnost jezuitů soustřeďuje zejména na pastorační a misijní činnost a na oblast vědy a vzdělávání.

Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc je historička a vědecká pracovnice specializující se na české církevní dějiny 16.-18. století a na dějiny českého školství. Působí především v oborech dějiny školství, dějiny vzdělanosti a církevní dějiny raného novověku. Pracuje jako vedoucí Ústavu dějin Univerzity Karlovy a externě přednáší na Pedagogické fakultě UK.

Jezuité v Čechách na jedné straně podporovali vzdělanost, zakládali základní, střední i vysoké školy, které měly vynikající úroveň vzdělání. Na druhé straně v těchto školách neexistovala svoboda vyznání a byla praktikována cenzura, včetně fyzické likvidace knih. Nejznámějším cenzorem byl Matěj Antonín Koniáš, který nechal spálit tisíce knih. A nejen díla Jana Amose Komenského, ale díla všech autorů, kteří podle jeho názoru odporovali rekatolizaci. Z tohoto důvodu se řád dodnes v Čechách netěší příliš dobré pověsti. Možná reputaci vylepší současný papež František, je to totiž první jezuitský papež. Historii nezměníme. Ale můžeme se z ní poučit. Od jezuitského řádu si vezměme za příklad podporu vzdělání a vyvarujme se páterů Koniášů, kteří zakazují, cenzurují a pálí. A takové poučení je v současnosti možná důležitější, než kdykoli v minulosti.

Vladimír Havlíček