Archiv pro rok: 2016

Vlastivědný výlet do Kolína a Libodřic

Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ připravil na úterý 17. května 2016 tradiční vlastivědný výlet. Tentokrát byla cílem kolínská vodárenská věž, přestavěná na rozhlednu a Bauerova vila v nedalekých Libodřicích. Výletu se kromě členů spolku zúčastnili také ostatní zájemci z řad nejen čáslavské veřejnosti.

A jaká je vlastně historie kolínské vodárenské věže? Projekt vypracoval v roce 1927 hydrotechnik Jan Vladimír Hráský, který také navrhl první podobu vodojemu. Se stavbou vlastního vodojemu se započalo roku 1928, kdy bylo vytyčeno stavební místo a započalo se s přípravnými pracemi. Poté bylo za přítomnosti starosty města Julia Komrse budoucí staveniště předáno firmě Františka Uhra z Peček, která vyhrála výběrové řízení na vlastní stavbu. Krátce na to předložil František Uher městské radě návrh na úpravu projektu vodojemu podle plánu architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry. František Janda doporučil upustit od kulového tvaru a navrhl vlastní podobu objektu. Městská rada se usnesla pokračovat ve stavbě podle nových plánů. Na jaře roku 1930 byl k již dokončenému vodojemu na návrh architekta Jandy dostavěn vyhlídkový ochoz podepřený betonovými sloupy a vybudováno přístupové schodiště. První voda byla z nového vodojemu do vodovodní sítě vpuštěna ve čtvrtek 7. srpna 1930. V roce 1977 přestala vodárna fungovat, roku 1990 byla prodána soukromníkovi. V roce 2005 ji odkoupilo zpět město Kolín, v roce 2010 byla prohlášena za kulturní památku a v roce 2015 byla zrekonstruována.

Bauerova vila byla postavena podle projektu architekta Josefa Gočára v letech 1912-14 pro nájemce a později majitele libodřického velkostatku Adolfa Bauera. Za protektorátu byla vila jako židovský majetek zabavena a rodina zahynula během holocaustu. Dům se roku 1941 dostal pod německou hospodářskou správu a v roce 1945 připadl obci. Vila je unikátní tím, že je jedinou kubistickou vilou na českém venkově. V letech 2005–2007 byla vila nákladně rekonstruována a nyní je v ní umístěno muzeum a galerie kubistického designu. Ve vile se nachází největší sbírka kubistické keramiky na světě.

Vlastivědný výlet si všichni účastníci užili, členové a příznivci „Včely Čáslavské“ jsou zkrátka „dobrá parta“.

Vladimír Havlíček

DSCN9933 DSCN9964 DSCN9968 DSCN9895 40 39 37 32 19 18 17 15

Vlastivědný výlet 2016

V úterý 17. května 2016 pořádá Včela Čáslavská tradiční vlastivědný výlet. Tentokrát zamíříme do Kolína a blízkých Libodřic. I letos pojedeme autobusem, který vyjede od vlakového nádraží v Čáslavi v 15.30. V 16 hodin jsme očekáváni na kolínské vodárenské věži, kde je objednána prohlídka. Na věž vede 196 schodů, takže zvažte své fyzické možnosti. Vstupné je 30 Kč. V 17 hodin plánujeme odjezd do Libodřic. Tamní Bauerova vila je jedinou venkovskou kubistickou vilou u nás. Postavena byla v letech 1912-14 podle projektu Josefa Gočára. Je zde vystavena údajně největší sbírka kubistické keramiky na světě. Vstupné je 60 korun. Předpokládaný návrat do Čáslavi je cca ve 20 hodin.

Upozornění: Od účastníků bude vybírán účastnický poplatek: členové 50, – Kč, od ostatních  100 Kč, ze kterého bude hromadně uhrazeno vstupné a částečně i doprava.

Reportáž z prvomájové archeologické expedice

Pracovní skupina pro archeologii Čáslavska zahájila svou první terénní „expedicí“ program revize archeologických nemovitých památek na Čáslavsku. Cílem této aktivity je zjištění jejich aktuálního stavu, který byl naposledy kompletněji ověřován téměř před třiceti lety při aktualizaci státního seznamu nemovitých kulturních památek. Jejich aktuální  fotodokumentace by se také  měla stát základem kartotéky těchto lokalit spolu s dalšími údaji, která bude posléze k dispozici v čáslavském  muzeu a postupně bude doplněna i o lokality nezapsané v seznamu.

Revidovány byly tři opevněné terénní útvary chráněné zčásti skalními srázy nad Medenickým potokem (kat.ú. Lomec). Pro nezasvěceného turistu musí být tyto nečekané mohutné soustavy příkopů a valů v lese téměř zjevením. Při cestě od obce Lomec nacházíme nejprve miniaturní opevněnou polohu, jejíž nejdelší rozměr nepřesahuje 10 m, zato je však obehnána úctyhodným a skutečně nepřehlédnutelným příkopem a z jihu chráněna skalami.  V seznamu památek je sice zapsána jako „tvrziště Na Zelenici“, ale při pouhém pohledu je i laikovi jasné, že by v tomto prostoru mohla snad být umístěna jen nějaká nepříliš rozměrná věžovitá stavba. Při další cestě nad údolím asi po kilometru najdeme další terénní zbytky blíže neznámé fortifikace – hluboký příkop chránící polohu, o jejíž funkci rovněž nic nevíme, neexistují žádné stopy její případné zástavby, ani hmotné archeologické nálezy, které by ji pomohly datovat. Ještě dál, v místech, kde přes údolí již dohlédneme na kostelík v Třeboníně, existuje mohutná soustava valů a příkopů, z nichž jeden dosahuje až 8 m šířky a dodnes kolem tří metrů hloubky. Tato na S a SZ opevněná poloha vešla v odborné literatuře ve známost jako „Hrádek u Třebonína“. Ani odtud nemáme archeologické nálezy, nejčastěji je však spojována s funkcí tzv. refugia, tj. útočištného hradiště pro případy nouze obyvatelstva. Tento fortifikační útvar bývá také dáván do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století (1194), kam je datován i kostelík sv. Matouše. Z této doby by mohly být také opevněné polohy, ale zda jsou shodného stáří a je mezi nimi nějaká souvislost nebo zda první dvě jmenované jsou mladší nelze při absenci datovacího materiálu rozhodnout. Sporadické  a velmi nevýrazné střepy uložené v kutnohorském muzeu pocházejí pouze z první polohy a mladší stáří nedokládají.

Blíže viz: Smetánka, J. Škabrada: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum, Archeologické rozhledy 27, 1975. Časopis je k nahlédnutí v čáslavském muzeu.

Jarmila Valentová

Lomec

Lomec