Pracovní skupina pro archeologii Čáslavska zahájila svou první terénní „expedicí“ program revize archeologických nemovitých památek na Čáslavsku. Cílem této aktivity je zjištění jejich aktuálního stavu, který byl naposledy kompletněji ověřován téměř před třiceti lety při aktualizaci státního seznamu nemovitých kulturních památek. Jejich aktuální  fotodokumentace by se také  měla stát základem kartotéky těchto lokalit spolu s dalšími údaji, která bude posléze k dispozici v čáslavském  muzeu a postupně bude doplněna i o lokality nezapsané v seznamu.

Revidovány byly tři opevněné terénní útvary chráněné zčásti skalními srázy nad Medenickým potokem (kat.ú. Lomec). Pro nezasvěceného turistu musí být tyto nečekané mohutné soustavy příkopů a valů v lese téměř zjevením. Při cestě od obce Lomec nacházíme nejprve miniaturní opevněnou polohu, jejíž nejdelší rozměr nepřesahuje 10 m, zato je však obehnána úctyhodným a skutečně nepřehlédnutelným příkopem a z jihu chráněna skalami.  V seznamu památek je sice zapsána jako „tvrziště Na Zelenici“, ale při pouhém pohledu je i laikovi jasné, že by v tomto prostoru mohla snad být umístěna jen nějaká nepříliš rozměrná věžovitá stavba. Při další cestě nad údolím asi po kilometru najdeme další terénní zbytky blíže neznámé fortifikace – hluboký příkop chránící polohu, o jejíž funkci rovněž nic nevíme, neexistují žádné stopy její případné zástavby, ani hmotné archeologické nálezy, které by ji pomohly datovat. Ještě dál, v místech, kde přes údolí již dohlédneme na kostelík v Třeboníně, existuje mohutná soustava valů a příkopů, z nichž jeden dosahuje až 8 m šířky a dodnes kolem tří metrů hloubky. Tato na S a SZ opevněná poloha vešla v odborné literatuře ve známost jako „Hrádek u Třebonína“. Ani odtud nemáme archeologické nálezy, nejčastěji je však spojována s funkcí tzv. refugia, tj. útočištného hradiště pro případy nouze obyvatelstva. Tento fortifikační útvar bývá také dáván do souvislosti s třebonínským Úbislavem, připomínaným na konci 12. století (1194), kam je datován i kostelík sv. Matouše. Z této doby by mohly být také opevněné polohy, ale zda jsou shodného stáří a je mezi nimi nějaká souvislost nebo zda první dvě jmenované jsou mladší nelze při absenci datovacího materiálu rozhodnout. Sporadické  a velmi nevýrazné střepy uložené v kutnohorském muzeu pocházejí pouze z první polohy a mladší stáří nedokládají.

Blíže viz: Smetánka, J. Škabrada: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku – povrchový průzkum, Archeologické rozhledy 27, 1975. Časopis je k nahlédnutí v čáslavském muzeu.

Jarmila Valentová

Lomec