Čáslav – „Antikrist“, s podtitulem „Andělé nebo démoni: husité jako aktéři apokalyptických událostí“. To byl název přednášky doktorky Pavlíny Cermanové, která se konala v úterý 13. října ve výstavní síni na náměstí Jana Žižky z Trocnova. Pokračovala tak série přednášek věnovaných husitství, organizovaná Muzejním a vlastivědný spolkem “Včela Čáslavská”, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Doktorka Cermanová posluchače přivítala slovy: „Jsem ráda, že mohu přednášet v husitském městě Čáslavi, kde byly na Čáslavském sněmu přijaty čtyři artikuly pražské, což je program k nápravě církve a křesťanské společnosti jako celku. Čáslavané mají tak k husitství blíže, než obyvatelé jiných měst.“

Podle doktorky Cermanové bylo husitské reformní myšlení do značné míry svázáno s výkladem apokalyptických proroctví jako předpovědi a obrazu soudobých událostí. Zejména husitský radikalismus byl výrazně formován apokalyptickou rétorikou a aktualizací apokalyptických figur v konkrétním času a prostoru husitských Čech. Přednáška byla zaměřena na husitské čtení apokalyptických proroctví, jež přispělo nejen k větší dynamice událostí, ale také k vytvoření jasně definovaného obrazu radikální husitské obce. Dalšími tématy přednášky byly: prezentace moci prostřednictvím podoby Antikrista, středověké apokalyptické myšlení, dějiny zbožnosti, koncepty elitního vědění ve středověku, či konstrukt postavy „proroka“, jenž svou duchovní autoritou zprostředkoval význam apokalyptického proroctví širšímu publiku, čímž mu umožnil jeho praktický dosah. Podle závěrů doktorky Cermanové bylo husitské reformní myšlení výrazně formováno apokalyptickou rétorikou, což přispělo k radikalizaci celého hnutí. V procesu šíření reformních myšlenek, formulovaných v apokalyptických obrazech, byla bezpodmínečně nutná postava „proroka“, a tou byl sám Jan Hus.

Mgr. Pavlína Libichová Cermanová, Ph.D. vystudovala historii na Filozofické fakultě UK v Praze, studovala na prestižních univerzitách v Německu, Rakousku a Francii. Zabývá se problematikou středověkého apokalyptického myšlení, protetické literatury, dějin zbožnosti a konceptů elitního vědění ve středověku. Působí v Centru medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Je členkou redakční rady časopisu Studia mediaevalia Bohemica a členkou Husovy společnosti. Působí na FF UK v Praze. Jako editorka a spoluautorka se podílela na vzniku rozsáhlé publikace Husitské století, jež vyšla v roce 2014.

Podle názoru posluchačů byla přednáška doktorky Cermanové jednou z nejzajímavějších přednášek letošního roku, a to nejen z důvodů odborné erudovanosti, ale především kvůli obrovskému entuziasmu, nadšení, zápalu.

Vladimír Havlíček

Čáslav – Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ zorganizoval pro všechny příznivce historie přednášku doktora Pavla Soukupa na téma „Promluvy, plakáty, popěvky a posměšky v mediální kampani doby Husovy“. Přednáška se konala v úterý 15. září ve výstavní síni na Žižkově náměstí, s podporou Městského muzea a knihovny Čáslav. Přednášku zahájila jednatelka spolku doktorka Drahomíra Nováková za přítomnosti současného dlouholetého předsedy profesora Petra Charváta.

Přednáška na toto netradiční téma byla zaměřena na popis a rozbor, dnes bychom s nadsázkou řekli prostředků „mediální prezentace“, kterou využíval Jan Hus a jeho stoupenci. Není pochyb, že na začátku 15. století, kdy ještě neexistoval knihtisk a kdy téměř celá společnost byla negramotná, to nebyl lehký úkol. Tím, že Jan Hus se svými stoupenci vybudoval akceschopnou „mediální skupinu“, předběhl dobu o několik století.

Doktor Pavel Soukup přednášku uzavřel konstatováním: „Mistr Jan Hus a po upálení jeho stoupenci vytvořili z dnešního pohledu s malými technickými možnostmi účinnou mediální strategii, která ovlivňovala historii v podstatě až do bitvy na Bílé hoře“.

Mgr. Pavel Soukup, Ph.D. vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, svou diplomovou práci věnoval tématu ideálu křesťanského rytířství ve středověkých Čechách. Poté při Ústavu českých dějin FF UK obhájil disertační práci o reformním kazatelství v pozdně středověkých Čechách s důrazem na studie o nejstarších kázáních Jakoubka ze Stříbra. Pavel Soukup působí aktuálně v Centru medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR, kde se specializuje na středověkou náboženskou literaturu, svaté války a křížové výpravy, pozdně středověkou herezi, zvláště husitství a teologické polemiky. Patří k editorům velké monografie Husitské století. Studoval na zahraničních univerzitách, je členem několika redakčních rad, přednáší na Univerzitě Karlově i v zahraničí. Je autorem historických monografií, překládá do češtiny.

V letošním roce si připomínáme šestisté výročí upálení církevního reformátora Mistra Jana Husa. Během tzv. „roku Jana Husa“ bylo řečeno mnoho, byl natočen třídílný film, uspořádáno nespočet přednášek, ale pouze doktor Pavel Soukup se na tohoto národního hrdinu podíval z jiného úhlu, z pohledu využití „mediálních nástrojů“ 15. století. A o to byla přednáška zajímavější.

Vladimír Havlíček