Archiv pro měsíc: Červen 2015

Botanické tulipány v Čáslavi

Za středomořskou flórou nemusíme ani do Itálie, ani na Sardinii nebo Sicílii, stačí si zajet na severozápadní okraj Čáslavi, do místa, kde se kříží ulice Nazaret s ulicí Emila Picka. V místě, kde na Pražské předměstí navazuje území zvané Hejdof se totiž nachází botanická lokalita s výskytem tulipánu planého neboli lesního. Jedná se o botanický tulipán. I místní lidé jsou často překvapeni, že mezi nevzhlednou skládkou a nehezkým torzem bývalého podniku Kosmos se nachází tato botanická zajímavost.

Tulipán planý (Tulipa sylvestris L.) je u nás známý už od 16. století. Pěstoval se jako okrasná cibulovina, dokud jej nevytlačily pestrobarevné zahradnické kultivary, kterým nemohl konkurovat svou nenápadnou krásou jednotně žlutého nevelkého květu. Dnes je vidět spíše na neudržovaných částech parků a zahrad, kde se množí hlavně hnědými dceřinnými cibulkami.

Jedná se o vytrvalou cibulnatou rostlinu z čeledi liliovitých, je jednoděložná. Z cibule vyrůstají dva až tři čárkovitě kopinaté listy na konci tupě zašpičatělé, stonek nese květ žluté barvy o průměru čtyři až pět centimetrů, prašníky i pestík jsou rovněž žluté barvy. Plodem je tobolka. Výška rostliny za květu je patnáct až čtyřicet centimetrů. Doba kvetení je od konce dubna do poloviny května. Tulipán planý roste spíše na sušších, výhřevných stanovištích. Jedná se o okraje trávníků nebo řídký keřový porost. V udržovaných parcích kvete málo. Cibuloviny totiž potřebují, aby jejich listy mohly asimilovat dlouho do léta a tím jejich cibule zesílila. Kde je trávník udržovaný a často kosený, tam jsou roztroušené jen listy tohoto tulipánu, ale cibule nemá sílu na založení květu.

Je známo zhruba stopadesát druhů tulipánů, z nich bylo vyšlechtěno téměř šest tisíc odrůd. Pocházejí z jižní Evropy, severní Afriky a Asie. Většina druhů je ovšem ze severního Himálaje. Rodové jméno vzniklo vlastně omylem. Když se tulipán dostal do Turecka, zmiňoval se o něm vídeňský úředník a popisoval ho jako turecký klobouk otočený vzhůru nohama – tuliban. Chybou se však z tohoto slova stalo tulipan. Obliba tulipánů začala již v patnáctém století v Turecku, v zahradách sultánů. V Evropě se první tulipány objevily v císařské botanické zahradě ve Vídni v polovině šestnáctého století. První cibulky dostal správce této zahrady od velvyslance rakouského císaře v Turecku. Tulipány se postupně staly oblíbenými cibulovinami po celé Evropě.

Při návštěvě čáslavské lokality tulipánu planého neboli lesního vlastně putujeme proti proudu času, protože si můžeme prohlédnout prapředky oblíbeného tulipánu zahradního.

Vladimír Havlíček

Zbyslavská mozaika je evropská rarita

Nedaleko Čáslavi se nachází přírodní útvar, který může připomínat „štěrk zalitý v betonu“. Je to však velký omyl, jedná se totiž o tzv. Zbyslavskou mozaiku, výsledek činnosti křídového moře, raritu na kterou se jezdí dívat odborníci ze zahraničí. Zbyslavská mozaika je přírodní památka na ploše 3-4 metrů čtverečních, nacházející se ve vesnici Zbyslav. Lokalita je chráněna a nachází se na okraji obce ve směru od Bílého Podolí, první odbočka vlevo. Jedná se o přírodní mozaiku, která je tvořena vápníkovými slepenci na příbojem ohlazených rulových skalách. Ve vápnitém tmelu mezi jednotlivými valounky se nachází celá řada zkamenělých živočichů – ústřice, ježovky, mlži, houby a další, jako doklad života před více než 65 milióny lety. Tato transgresní plocha křídy představuje neobvyklou ukázku mořské abraze v křídovém slepenci s pozůstatky příbojové fauny. Svojí plochou a vrstvou pouze několika centimetrů se jedná o jedno z nejmenších chráněných území na světě. Lokalita je ohrožena zarůstáním mechem a dalšími erozními vlivy.

Je paradoxem, že o existenci Zbyslavské mozaiky, o které se zmiňují geologická a paleontologická skripta u nás i v zahraničí, mnohdy nevědí ani místní obyvatelé. Při prohlídce této rarity dbejme na její ochranu, aby byla zachována i pro příští generace. Ochrana přírody je veřejným zájmem a tedy i zájmem každého z nás.

Vladimír Havlíček

Vystavení kalvy Jana Žižky po 20 letech

U příležitosti oslav 750 výročí založení města a zároveň 590 let, které v tomto roce uplynou od smrti Jana Žižky z Trocnova, byla vystavena jeho originální lebka. Tuto výjimečnou událost si nenechaly ujít nejen stovky Čáslavaček a Čáslaváků, ale i přespolních. Lebka je umístěna v kovové schránce ve výklenku Žižkovy síně a přišroubována těžkou mramorovou deskou. Naposledy byla vyndána a vystavena v roce 1994, tedy před dvaceti lety. Příští vyjmutí bude opět za dalších dvacet roků, je však možné, že výjimečně k této akci dojde za deset roků, při šestistém výročí úmrtí. O zorganizování celé akce se postaral hlavně pan Tomáš Hnátek z čáslavského Městského muzea, zároveň si zahrál postavu husitského hejtmana a celý den s obrovským nasazením prováděl sofistikovaný historický výklad. Ve čtyři hodiny odpoledne byla kalva za přítomnosti dokumentaristů z TV Čáslav uložena na další desetiletí do výklenku ve zdi.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha se narodil kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově a zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi. Tento významný husitský vojevůdce je pokládán za tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu. Je považován za autora Vojenského řádu, dokumentu celoevropského vojenského významu.

V roce 1420 Jan Žižka ovládl město Čáslav. O rok později, ve dnech 3.-7. června, se v kostele sv. Petra a Pavla konal zemský, tzv. Čáslavský sněm. Na něm byl přijat husitský program a ustavena dvacetičlenná zemská vláda, v níž poprvé zasedli také zástupci měst. Členem této vlády byl zvolen i husitský hejtman Jan Žižka.

Důležitým objevem nejen pro Čáslav byl nález tzv. čáslavské kalvy při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla. V chrámu byl nalezen 115 cm vysoký a 84 cm hluboký a široký výklenek, který byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti, poškozená kalva a kus kameninové mísy. Kolem zkřížených kostí byly uloženy další zbytky kostí lebky a ostatní kostry, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělého tkaniva. Nález obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Po důsledných vědeckých analýzách bylo určeno, že se jedná o jeden z kosterních ostatků husitského vojevůdce. Při rekonstrukčních pracech byl přítomen profesor Jindřich Matiegka, jenž nalezené kosti prohlásil za ostatky Jana Žižky. Svůj závěr učinil na základě morfologických vlastností kostí, zejména jednookosti objevené mozkovny. V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 ± 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí. V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znova prozkoumán odbornými pracovníky. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřili muži, jehož věk odpovídal datu Žižkova narození, kolem roku 1360 a datu úmrtí v roce 1424.

Vazby husitského hejtman na Čáslav připomíná pomník Jana Žižky od Josefa Václava Myslbeka z roku 1881, název náměstí Jana Žižky z Trocnova, Žižkova síň, Žižkova brána a před několika lety namalovaný obraz Čáslavského sněmu na fasádě domu v místě nazývaném „Haufova ulička“.

Je málo osobností v naší historii, které vyvolávají tak protichůdné reakce jako Jan Žižka. Někteří ho obdivují jako vojevůdce a vlastence, jiní v něm vidí lapku, žoldáka a nelítostného vraha. Propaganda v době reálného socialismu ze zjevných ideologických důvodů učinila z Jana Žižky vůdce lidové armády a symbol odporu proti feudalismu, katolické církvi, přítele lidu a třídního bojovníka, čímž jeho obraz ještě více pokřivila. Pravděpodobně se historici nikdy neshodnou na významu této osobnosti. Každopádně Jan Žižka ovlivnil dějiny českých zemí a v Čáslavi zanechal výraznou stopu, o čemž svědčí obrovský zájem o prohlídku kalvy husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova a Kalicha.

Vladimír Havlíček