Hrozí nám kolaps civilizace? Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? O těchto tématech mluvil profesor Miroslav Bárta na přednášce v Čáslavi, kterou zorganizoval muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“.

Profesor Bárta, náš přední egyptolog, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace se těmto vlivům těžce brání. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu?  Egyptolog Miroslav Bárta vidí mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa mnohé paralely. Díky pyramidám starověký Egypt vzkvétal, po několika stoletích se ale jejich pozitivní efekt vyčerpal. Měli bychom o tomto nebezpečí přemýšlet, svým chováním a jednáním se mu snažit zabránit, ale uvědomit si zároveň na základě historických zkušeností, že sám kolaps totiž neznamená konec. Kolapsy se v historii opakovaly a opakovat budou, je to jen jakýsi restart společnosti, která dojde na kraj propasti a již není schopna se sama reformovat. Posledním příkladem je rozpad režimů ve střední a východní  Evropě před pětadvaceti lety.

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. je významný ­egyptolog a archeo­log, působí jako profesor egypto­logie v Českém egyptologickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který v současné době vede. Je také vedoucím archeologických výzkumů v Abúsíru a v Súdánu. ­Kromě archeologické činnosti v Egyptě vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí. Dále působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania v USA. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tisíciletí před Kristem. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a přírodního prostředí ve starověku, a také vývojem a ­kolapsem komplexních společností. Koordinuje výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého zákona. Miroslav Bárta je nositelem několika prestižních vědeckých oce­nění doma i v zahraničí.

Podle archeologa Bárty jsme dnes na počátku kolapsu, na Předním východě už v podstatě začal. Ve starém Egyptě, tak jako v ostatních říších, byl kolaps způsoben vnitřními faktory. Byl to nárůst byrokracie, která neúměrně zatížila zemi, lidé se do vrcholných státních struktur dostávali na základě příslušnosti k zájmové skupině, byla obrovská výše mandatorních výdajů, země byla zadlužená. A k těmto vnitřním faktorům se přidal faktor vnější, což bylo sucho a Egypt se zhroutil jako domeček z karet. A podobné to bylo u dalších civilizací. Další příčinu úpadku vidí profesor Bárta v tom, že Evropě zůstalo velice málo hrdosti a zapomínáme na naše tradice a kořeny. Nazývá to ztrátou identity. Odstrašujícím případem je skutečnost, kdy britský premiér prohlásil Velkou Británii za tradiční křesťanskou zemi, následující den musel toto tvrzení odvolat. Dalším důkazem jsou situace, kdy v Belgii pod tlakem menšiny odstraňují vánoční stromečky, v Itálii na některých školách zakazují jesličky a v Británii zakazují pohádky s prasátkem Pigi, protože jesličky a „nečisté“ prasátko uráží některé menšiny, které se neumějí a ani nechtějí asimilovat. Tyto excesy působí úsměvně, ale kde se to zastaví?

Je tedy kolaps naší společnosti nevyhnutelný? Profesor Bárta odpovídá: „Není, je však nutné udělat to, co neustále odkládáme – postavit se tváří v tvář skutečnosti“.

Vladimír Havlíček

Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ již tradičně zorganizoval v kostelíku sv. Bonifáce v Lochách u Čáslavi adventní koncert. Letošní vystoupení bylo s nádechem exotiky. Pozvání kromě souboru Cuthna Antiqua přijala americká zpěvačka, mezzo-sopranistka Isabella Shaw. Cuthna vybrala pro své posluchače z děl Adama Václava Michny z Otradovic adventní a vánoční písně ze sbírek Svatoroční muzika a Česká mariánská muzika. Jistě by bylo zajímavé vědět, co by autor hudby řekl na to, že jeho písně v kostelích zpívá také afroameričanka z druhého konce zeměkoule.

Isabella M. Shaw, původem z Denveru ve státě Colorado, vystudovala obor zpěv na Trinity College of Music v Londýně a středověkou a renesanční anglickou literaturu na univerzitě v Cambridgi. Absolvovala mistrovské třídy zpěvu, účastnila se celé řady kurzů a projektů, účinkovala např. s londýnskými soubory Trinity College of Music Medieval Ensemble a Early Music Vocal Ensemble. Píše též beletrii a poezii, její báseň Variations on the Western Wind získala ocenění “Benjamin Zephaniah Poetry Prize”. Žije a pracuje v Praze.

Soubor Cuthna Antiqua  je projektem hudebníků z Kutné Hory a okolí, kteří mají blízký vztah ke staré hudbě a její původní interpretaci na dobové nástroje. Vznikl z potřeby provozovat instrumentální starou hudbu jak sólově, tak také jako doprovod vokálních interpretů. Zabývá se historicky věrnou interpretací hudby období renesance, ale zejména baroka. Repertoár tvoří díla českých i evropských autorů. Kromě sólového recitálu staré hudby je schopen doprovodit vokální inteprety nebo instrumentální sólisty a také hudebně podbarvit různé slavnostní příležitosti, pro něž barok vytvořil specifický styl, zvaný musica ad tabulam – hudba u stolu. Antiqua Cuthna zahrála na Lochách pod vedením muzikologa a gambisty Jakuba Michla ve složení Michaela Šustrová – housle, Jakub Michl – sopránová viola da gamba, Bohuslava Najbrtová – spinet, Šárka Kotrbová – viola da mano a Jiří Arnet – loutna, basová viola da gamba.

Učinkujícím a organizátorům adventního koncertu v komorním prostředí kostelíku sv. Bonifáce patří velké poděkování za zprostředkování této tradiční, ale přesto mimořádné akce. Hudební a také duchovní prožitek zasáhl všechny návštěvníky bez ohledu na skutečnost, jestli jsou věřící, nebo ateisté, hudebně nadaní či bez hudebního sluchu. Jistě se pocit pospolitosti, umocněný duchovním prožitkem přenese do následujícího roku 2015.

Vladimír Havlíček