Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ s podporou města Čáslavi zorganizoval přednášku profesora Petra Čorneje na téma mistr Jan Hus. O tom, že si pořadatelé pozvali nejlepšího odborníka na husitství v České republice se přesvědčili ještě před započetím přednášky, museli přinést další židle, více než osmdesát lidí se v čáslavské Výstavní síni dlouho nesešlo.

Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., se narodil v roce 1951 v Praze. Po maturitě na Střední vzdělávací škole absolvoval historii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval jako odborný asistent, vědecký pracovník a později jako zástupce ředitele v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1991 zahájil pedagogickou dráhu, nejprve na Filozofické fakultě, později také na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde vykonával funkci vedoucího katedry historie. Od roku 2002 působí jako profesor na Literární akademii – soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého, jejímž je zároveň rektorem. Dva semestry působil jako hostující profesor na Varšavské univerzitě. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých monografií, popularizačních prací i učebních textů. Předmětem jeho odborného zájmu jsou dějiny a historiografie pozdního středověku, zejména husitství.

Profesor Petr Čornej bez jakýchkoliv klišé či předsudků převyprávěl příběh mistra Jana Husa, včetně příčin a důsledků jeho konání a jednání, vše v historických souvislostech. Jan Hus v jeho podání byl vysoce morální člověk, kterého v podstatě mocní té doby nemohli nechat šířit reformní myšlenky, ty totiž ohrožovaly jejich existenci. „Hříšnou“ otázkou zůstává, jestli dnešní establishment by jeho názory akceptoval. Z toho vyplývá, že problémy z dob Jana Husa jsou vlastně dodnes aktuální.

Doktor Petr Čornej význam Jana Husa shrnul: „Husův dějinný zjev se tyčí jako milník na rozhraní dvou epoch. Jeho kořeny tkví sice ve středověku, avšak řadou myšlenek se obracejí už do nové doby.“

Přednáška profesora Čorneje byla poutavá, neformální, jeden z posluchačů prohlásil: „Kdyby během přednášky upadnul na zem špendlík, to by byla rána!“

Vladimír Havlíček

Členy „Včely Čáslavské“ a zájemce z řad veřejnosti seznámila magistra Petra Rajterová v čáslavské Výstavní síni s literární tvorbou v době posledních Přemyslovců. Přednáška byla zaměřená na kulturu v období vlády Přemysla Otakara II., se zvláštním zřetelem k literární tvorbě spjaté s dvorem tohoto panovníka. Zásadní vliv na tvorbu vznikající v této době měla tzv. dvorská rytířská kultura, o které přednáška taktéž pojednávala. Přednáška proběhla ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Mgr. Petra Rajterová se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Určení tohoto ideálu vede k poznání panovnické ideologie ve zkoumané době. Je tak příspěvkem k dějinám mentalit a ideologických koncepcí. Využití literárně historických textů se s využitím dalších pramenů daného období ukazuje jako nosné pro historiografické bádání pro možnost určení panovnické ideologie. Tyto texty představují prostředek pro utváření a šíření hodnot, které společnosti předkládal panovník, nebo jiné zájmové skupiny a jimiž chtěli společnost ovlivnit. Z tohoto hlediska představují literární díla dosud nevyčerpané historiografické prameny vedoucí k určení etických hodnot daného období, pojetí ideálního panovníka a dobré vlády i využití literární tvorby pro mocenské účely a šíření ideologických koncepcí. Podrobně tuto náročnou problematiku paní magistra rozebírá ve své diplomové práci, přes svůj nízký věk patří mezi respektované historiky v této oblasti literárně historického bádání.

Přednáška zaujala téměř třicítku posluchačů, po jejím ukončení probíhala diskuse, která potvrdila hluboké znalosti přednášející, které předávala poutavou formou. Magistře Petře Rajterové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přejeme nejen úspěšné dokončení a obhájení doktorátu, ale především úspěchy v osobním a profesním životě.

Vladimír Havlíček

S novými poznatky z posledních archeologických výzkumů v Čáslavi a okolí seznámil v čáslavské knihovně členy „Včely Čáslavské“ a širokou veřejnost archeolog Filip Velímský. Mgr. Filip Velímský, Ph.D pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory.

Na pracovišti v Kutné Hoře působí od roku 1999. Dlouhodobě se zabývá problematikou charakteru a vývoje raně středověkého a vrcholně středověkého osídlení v jihovýchodní části středních Čech v kutnohorském a čáslavském regionu. Dále se podílí na běžném chodu pracoviště, zejména na provádění kontrolních dohledů a archeologických výzkumů, na zpracování materiálu a na publikační činnosti. Doktor Velímský externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Jeho badatelské aktivity se v současné době soustředí zejména na zpracování některých dílčích témat z vývoje raně středověkého osídlení regionu. Těmito tématy jsou: nejstarší slovanské a raně středověké osídlení na Kutnohorsku a Čáslavsku, montánní archeologie a dějiny těžby a zpracování kovů na Kutnohorsku a Čáslavsku, výzkum vývoje a transformace středověkého města Kutná Hora a výzkum středověké sakrální a monastické architektury na Kutnohorsku a Čáslavsku.

Doktor Velímský poukázal na nové objevy v bývalém čáslavském okresu, v Kutné Hoře a především přímo v Čáslavi. Na fotografiích popsal nové vykopávky v novorománském kostele svatých Petra a Pavla v Čestíně, ten totiž stojí na místě kostela mnohem staršího. Zajímavá byla přednáška o objevu gotických maleb v kostele v Soběšíně, jedná se v podstatě o archeologickou senzaci, která je nyní pečlivě zkoumaná. Zaujal popis kutnohohorských kostelů a hlavně současná rekonstrukce Dačického domu v Kutné Hoře, který je významný svým pozdně gotickým jádrem a vrcholně barokní fasádou se zbytky gotických prvků.

Magistr Velímský dále přítomné posluchače seznámil s výsledky průzkumu u čáslavského Kauflandu. Jedná se o pohřebiště z období lužické kultury. Pro tuto kulturu jsou typické keramické urny či popelnice, do kterých se ukládal popel mrtvých a zpravidla i keramika, osobní věci a v některých případech i znehodnocené zbraně. Jde o kulturu z doby bronzové a železné, která byla rozšířena ve střední Evropě od 14. do 4. století před naším letopočtem. Celkem zde byly nalezeny stovky artefaktů a více jak dvěstě urnových hrobů.

Přednáška doktora Velímského byla zajímavá, téměř padesát spokojených posluchačů toho bylo důkazem.

Vladimír Havlíček