Ve Výstavní síni byly k vidění zcela mimořádně, pouze na jeden den, nejstarší zachované listiny týkající se Čáslavi, tzv. „Čáslavská privilegia“.

Nejstarším a nejvzácnějším dokumentem je privilegium krále Jana Lucemburského ze 4. srpna 1341, kterým uděluje městu Čáslavi a jeho měšťanům právo trhu. Od tohoto roku se každoročně první neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie, tzn. 15. srpna, konal na čáslavském rynku jarmark. Privilegium je ztvrzeno jezdeckou pečetí na hedvábné žlutozelené šňůře.

Druhá nejstarší listina je z 12. listopadu 1359, kterou český král Karel IV. ustanovuje, že prodá-li kdokoli z měšťanů a obyvatel města Čáslavi dům, pole nebo jiný nemovitý majetek, který vzdá na zahájeném soudu před rychtářem, staršími a přísežnými města a nový nabyvatel jej drží rok a den ode dne vzdání, nemůže takový majetkový převod již být nikým napaden. Je stvrzena majestátní císařkou pečetí na pergamenovém proužku.

Další z městských privilegií je listina Václava IV. z 11. srpna 1386, kterou osvobozuje město Čáslav a jeho měšťany na tři léta, počínající nejbližším svátkem svatého Havla, od placení sto kop grošů ročně z královské berně.

Poslední dokument zobrazuje listinu krále Jiřího z Poděbrad z 1. listopadu 1466, kterou potvrzuje purkmistrům, radním, přísežným a celé obci města Čáslavi privilegia svých předchůdců, především právo jihlavské a listinu Václava IV. z roku 1398 i privilegia Jana, Karla, Václava, Zikmunda a Ladislava.

Privilegia byla na jeden den zapůjčena ze Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Státnímu archivu a pracovníkům Městského muzea Čáslav patří poděkování za zprostředkování výjimečného zážitku.

Vladimír Havlíček